João Goulart

João Goulart
24. prezident Brazílie
Ve funkci:
7. září 1961 – 1. dubna 1964
Viceprezidentneobsazeno
PředchůdceRanieri Mazzilli
NástupceRanieri Mazzilli
Stranická příslušnost
ČlenstvíPartido Trabalhista Brasileiro
Narození1. března 1918
São Borja
Úmrtí6. prosince 1976 (ve věku 58 let)
Mercedes
Příčina úmrtíkardiovaskulární onemocnění
Místo pohřbeníSão Borja
ChoťMaria Thereza Goulart
DětiJoão Vicente Goulart
Alma materUniversidade Federal do Rio Grande do Sul (UFRGS)
Anchieta College
Profeseadvokát a politik
Oceněnívelkokříž Řádu Jižního kříže
Řád za námořní zásluhy
Řád Rio Branco
velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
PodpisJoão Goulart, podpis
CommonsJoão Goulart
Některá data mohou pocházet z datové položky.

João Belchior Marques Goulart (1. března 1918/1919 – 6. prosince 1976) zvaný Jango byl brazilský prezident v letech 1961 až 1964.

Mládí

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze zámožné statkářské rodiny ze státu Rio Grande do Sul. Byl nadějný fotbalista, hrával za Sport Club Internacional, dokud pohlavní choroba neomezila pohyblivost jeho pravé nohy.[1] Vystudoval práva, ale dal přednost práci na rodinné farmě.

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Přítelem Goulartova otce byl Getúlio Vargas, který nadaného mladíka uvedl do politiky. João Goulart vstoupil do Vargasovy Brazilské strany pracujících, v roce 1950 byl zvolen poslancem a v letech 1953–1954 působil jako ministr práce. Usiloval o zavedení minimální mzdy a sociálního pojištění. V roce 1956, když byl prezidentem zvolen Juscelino Kubitschek de Oliveira, stal se Goulart viceprezidentem. Tuto funkci zastával i poté, co se Kubitschekovým nástupcem stal Jânio Quadros. V srpnu 1961, když Quadros po konfliktu s parlamentní opozicí abdikoval, stal se Goulart hlavou státu. Aby uklidnil situaci, přistoupil na výrazné omezení svých pravomocí. V roce 1963 však vypsal referendum, které znovu zavedlo prezidentský systém.[2]

Goulartova politika usilovala o vymanění Brazílie z politické a ekonomické závislosti na USA. Snažil se zavést progresivní daně, zahájil nákladnou kampaň na potírání negramotnosti, připravoval pozemkovou reformu, která by část velkostatků předala bezzemkům. Brazilská pravice kritizovala Goulartovu vstřícnost ke komunistům a obávala se, aby se země nevydala cestou Kuby. Krize vyvrcholila v noci z 31. března na 1. dubna, kdy převzala moc armáda.[3] Goulart s rodinou emigroval do Uruguaye, kde založil malé hospodářství. V roce 1973 ho Juan Domingo Perón pozval do Argentiny a marně mu nabízel místo svého poradce. V roce 1976 João Goulart zemřel na svém statku nedaleko města Mercedes: oficiálně na infarkt myokardu, existují však dohady, že ho zavraždila brazilská tajná policie.[4]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Jeho manželkou byla o 21 let mladší Maria Teresa Fontela Goulartová, která byla pro svou krásu srovnávána s Jackie Kennedyovou.[5]

Odkaz

[editovat | editovat zdroj]

Brazilský filmař Sílvio Tendler o něm v roce 1984 natočil životopisný dokument Jango, oceněný na festivalu v Havaně.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ http://iserranobrazildemocracy.weebly.com/joatildeo-goulart.html
  2. ↑ http://www.archontology.org/nations/braz/braz_rep2/goulart.php
  3. ↑ http://www.globalpolicy.org/component/content/article/155/25975.html
  4. ↑ Archivovaná kopie. www.cartamaior.com.br [online]. [cit. 2013-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-02. 
  5. ↑ Archivovaná kopie. www.istoe.com.br [online]. [cit. 2013-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-08. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Prezidenti Brazílie
Stará republika (1889–1930)
Deodoro da Fonseca (1889–1891) • Floriano Peixoto (1891–1894) • Prudente de Morais (1894–1898) • Manuel Ferraz de Campos Sales (1898–1902) • Francisco de Paula Rodrigues Alves (1902–1906) • Afonso Pena (1906–1909) • Nilo Peçanha (1909–1910) • Hermes da Fonseca (1910–1914) • Venceslau Brás (1914–1918) • Delfim Moreira (1918–1919) • Epitácio Pessoa (1919–1922) • Artur Bernardes (1922–1915) • Washington Luís (1926–1930)
 Standarta prezidenta
Vargasova éra (1930–1946)
Getúlio Vargas (1930–1945) • José Linhares (1945–1946)
Druhá republika (1946–1964)
Gaspar Dutra (1946–1951) • Getúlio Vargas (1951–1954) • Café Filho (1954–1955) • Carlos Luz (1955) • Nereu Ramos (1955–1956) • Juscelino Kubitschek (1956–1961) • Jânio Quadros (1961) • Ranieri Mazzilli (1961) • João Goulart (1961–1964)
Vojenská junta (1964–1985)
Ranieri Mazzilli (1964) • Castelo Branco (1964–1967) • Costa e Silva (1967–1969) • Emilio Medici (1969–1974) • Ernesto Geisel (1974–1979) • João Figueiredo (1979–1985)
Nová republika (od 1985)
José Sarney (1985–1990) • Fernando Collor de Mello (1990–1992) • Itamar Franco (1992–1994) • Fernando Henrique Cardoso (1995–2002) • Luiz Inácio Lula da Silva (2003–2010) • Dilma Rousseffová (2011–2016) • Michel Temer (2016–2018) • Jair Bolsonaro (2019–2022) • Luiz Inácio Lula da Silva (od 2023)