Jodid hlinitý | |
---|---|
Struktura | |
Vzhled | |
Obecné | |
Systematický název | Jodid hlinitý |
Sumární vzorec | AlI3 |
Vzhled | Bílá krystalická látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 7784-23-8 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 407,69 g/mol (bezvodý) 515.786 (hexahydrát) |
Molární koncentrace cM | 5,326 mol/dm3 (20 °C, 26% roztok) |
Teplota tání | 189,4 °C (bezvodý) 185 °C, rozklad (hexahydrát) |
Teplota varu | 360 °C |
Hustota | 3,98 g/cm3 (bezvodný) 2,63 g/cm3 (hexahydrát) |
Rozpustnost ve vodě | rozpustný |
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | rozpustný v ethanolu a etheru. |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jodid hlinitý je hlinitá sůl kyseliny jodovodíkové. Podobně jako většina jodidů je dobře rozpustný ve vodě. Stejně jako u chloridu a bromidu hlinitého jde o silnou Lewisovu kyselinu, která by neměla být vystavena atmosféře.
Jodid hlinitý lze připravit reakcí kyseliny jodovodíkové (HI) s hliníkem (Al) či oxidem hlinitým (Al2O3), avšak lze jej připravit i reakcí jódu a hliníku.
Reakce je exotermní, proto se zvyšuje rychlost reakce, jelikož dochází ke zvyšování teploty a následné sublimaci jódu. Při této reakci vzniká fialový dým, což vytváří pěkný efekt. Avšak právě kvůli fialovému dýmu není tento postup vhodný do laboratorního prostředí, jelikož snadno ulpívá a tím vše zašpiní. Tyto skvrny lze ale odstranit za pomocí ethanolu či diethyletheru.
Jodid hlinitý vzniká společně s kyslíkem při rozpadu jodnanu, jodečnanu či jodistan hlinitý, či rozpadem jodidu hliného.
3 AlI → 2 Al + AlI3 |
|
Jodid hlinitý se používá jako katalyzátor, a velice zřídka na výrobu organických sloučenin, například reakcí s butyllithiem vzniká jodid lithný a tributylhliník, ovšem za tímto účelem se spíše používá chlorid hlinitý.