Johannes Jørgensen

Jens Johannes Jørgensen
Johannes Jørgensen (přibližně 1925)
Johannes Jørgensen (přibližně 1925)
Narození6. listopad 1866
SvendborgDánskoDánsko Dánsko
Úmrtí29. květen1956
SvendborgDánskoDánsko Dánsko
Místo pohřbenífarní hřbitov Svendborg
Povoláníspisovatel
Národnostdánská
Vzděláníestetika a dějiny umění
Alma materKodaňská univerzita
Žánrbiografie, hagiografie
Tématafrantiškáni
Literární hnutísymbolismus
katolická moderna
Ocenění1933 Drachmannlegatet
Manžel(ka)1. Amalia Ewald
2. Helena Klein
Děti7
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jens Johannes Jørgensen, psán také Jörgensen (6. listopad 1866 Svendborg29. květen 1956 Svendborg) byl dánský katolický spisovatel a básník, znalec života a díla sv. Františka z Assisi.

Jørgensenův pomník ve Svendborgu, Mindesten 9

Narodil se v rodině námořního kapitána v dánském městě Svendborg na ostrově Fyn. Studoval dějiny umění, literaturu a estetiku na univerzitě v Kodani, kde se seznámil s díly symbolismu Georga Brandese a stal se jeho následovníkem. Se stipendiem dánského ministerstva kultu odjel na studijní cestu do Německa, Francie a Itálie. V roce 1894 strávil tři měsíce v Assisi.

Po návratu z Itálie v roce 1896 pod vlivem nizozemského malíře a beuronského mnicha Jana Verkade konvertoval ke katolicismu. V roce 1913 začal vyučovat estetiku na katolické univerzitě v Lovani. Po vypuknutí první světové války v Belgii svou manželku Amálii Ewaldovou a sedm dětí opustil.

Následující léta trávil především psaním a cestováním po Itálii. Po smrti první manželky se v roce 1937 oženil s Rakušankou Helenou Kleinovou (1905–1995). Bydleli v Itálii, před fašisty museli uprchnout do Švédska, kde válku prožili ukryti ve Vadsteně při klášteře řádu brigitek sv. Brigity Švédské, jejíž životopis tam Jörgensen napsal. V roce 1947 se vrátil do Itálie, kde žil až do roku 1952. Poslední léta prožil v rodném Svendborgu.

Psal dánsky prózu a básně, především ve stylu symbolismu a katolické moderny. Přátelil se s Paulem Verlainem, Léonem Bloyem a Stéphanem Mallarméem. Jeho knihy byly překládány do italštiny, francouzštiny a němčiny. Ačkoliv napsal mnoho básní, v zahraničí se prosadil především prózou, romány a biografiemi o sv. Františkovi z Assisi, sv. Kláře a sv. Kateřině Sienské, také místopisem Františkových cest. Napsal ještě životopisy sv. Brigity a Dona Bosca.

Překlady do češtiny

[editovat | editovat zdroj]
  • Pouť do svaté země; přeložil Karel Vrátný. Ladislav Kuncíř Praha 1928
  • Svatý oheň: legenda ze staré Sieny; z dánštiny přeložil František Dohnal. Vydal Ladislav Kuncíř, Praha 1941
  • Poutníkova kniha z františkánské Italie; z dánštiny přeložil Karel Vrátný; kresby Rudolf Adámek. Vydal A. Obzina, Vyškov 1942
  • Svatý František z Assisi; z dánštiny přeložila Jiřina Vrtišová. Vydal Ladislav Kuncíř, Praha 1945
  • Svatá Kateřina Sienská; z dánštiny přeložila Marie Polívková. Vydal Ladislav Kuncíř, Praha 1946

Pětkrát byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu, ale nedostal ji. V roce 1933 dostal dánskou Drachmannovu literární cenu Drachmannlegatet.

  • V Jørgensenově rodném domě je umístěn jeho památník a knihovna[1]
  • Asteroid č. 13057 Jorgensen

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]