John Charles Spencer, 3. hrabě Spencer | |
---|---|
Ministr financí Spojeného království | |
Ve funkci: 24. listopadu 1830 – 2. prosince 1834 | |
Předchůdce | Henry Goulburn |
Nástupce | Sir Robert Peel |
Stranická příslušnost | |
Členství | Whigové |
Narození | 30. května 1782 Spencer House |
Úmrtí | 1. října 1845 (ve věku 63 let) Wiseton |
Místo pohřbení | Church of St Mary the Virgin, Great Brington |
Choť | Esther Acklom (1814–1818) |
Rodiče | George John Spencer, 2. hrabě Spencer a Lavinia Spencer |
Příbuzní | Frederick Spencer, Sarah Lyttelton, Baroness Lyttelton, Robert Spencer a Ignatius Spencer (sourozenci) |
Alma mater | Trinity College Harrow School |
Profese | politik a státník |
Ocenění | člen Královské společnosti |
Commons | John Spencer, 3rd Earl Spencer |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
John Charles Spencer, 3. hrabě Spencer (John Charles Spencer, 3rd Earl Spencer, 3rd Viscount Althorp, 3rd Baron Spencer) (30. května 1782 Londýn – 1. října 1845 Wiseton, Anglie) byl britský politik ze šlechtického rodu Spencerů. Byl dlouholetým poslancem Dolní sněmovny za stranu whigů a jako dědic hraběcího titulu byl většinu své politické kariéry znám jako lord Althorp, teprve po otcově smrti v roce 1834 jako hrabě Spencer vstoupil do Sněmovny lordů.[1]
Narodil se v rodovém paláci Spencer House v Londýně jako nejstarší syn 2. hraběte Spencera a jeho manželky Lavinie Bingham (1762-1831). Studoval v Cambridge, kde vynikl v matematice, poté absolvoval kavalírskou cestu po Evropě. Jako stoupenec strany whigů byl v letech 1804-1834 poslancem Dolní sněmovny a krátce v letech 1806-1807 lordem pokladu. Poté byl dlouhodobě v opozici a zasedání parlamentu se v letech 1813-1818 vůbec nezúčastnil, až později se znovu aktivně zapojil do politiky.
V roce 1830 byl vybrán jako mluvčí whigů v Dolní sněmovně, stal se též ministrem financí (lord kancléř pokladu, 1830-1834), zároveň získal i členství v Tajné radě (1830). Více než finančním záležitostem se však věnoval bojům o volební reformu a problematice Irska. V listopadu 1834 po otci zdědil titul hraběte, přešel do Sněmovny lordů a strana whigů v Dolní sněmovně tak ztratila svého předního vůdce. Této situace využil král Vilém IV. a vzápětí povolal k vládě konzervativce. V britských dějinách jde o ojedinělý případ, kdy přechod ministra z Dolní sněmovny do Sněmovny lordů způsobil změnu vlády. V písemných pamětech svých současníků je připomínán jako typický anglický gentleman, uznávaný a oblíbený liberál a stoupenec národních zájmů.
Sňatkem s bohatou dědičkou Esther Acklom (1788-1818) získal v hrabství Nottingham zámek Wiseton Hall, jejž učinil společenským centrem s bohatým kulturním životem. Zemřel bez potomstva a hraběcí titul zdědil mladší bratr Frederick Spencer (1798-1857), který sloužil v námořnictvu, dosáhl hodnosti viceadmirála a později zastával čestné funkce u dvora.
Jeho jméno nese jedna z hlavních ulic v Melbourne Spencer Street, která vznikla v době, kdy byl ministrem financí.