John Peckham

Jeho arcibiskupská Milost
John Peckham, OFM
Arcibiskup z Cantenbury
profesor
Náhrobek Johna Peckhama v cantenburské katedrále
Náhrobek Johna Peckhama v cantenburské katedrále
Církevřímskokatolická
PředchůdceRobert Burnell
NástupceRobert Winchelsey
Svěcení
Biskupské svěcení25. ledna 1279
Osobní údaje
Datum narození1220?
Místo narozeníSussex
Datum úmrtí1292
Místo úmrtíMortlake, Velký Londýn
Místo pohřbeníCanterburská katedrála
Povoláníkatolický kněz, teolog, filozof a spisovatel
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Peckham (nebo Johan Pecham), (1220 nebo 12258. prosince 1292) byl františkánský profesor univerzit v Paříži a v Oxfordu, známý také jako doctor ingeniosus (nadaný, obdařený, hlubokomyslný učitel), teolog, matematik, básník, arcibiskup z Canterbury, oponent svatého Tomáše Akvinského a představitel tzv. "středověkého augustinismu".

Narodil se v Sussexu kolem roku 1225. Peckham realizuje svá studia v Oxfordu pod vedením Adama Marshe, který ho přivedl do františkánského řádu. Následně byl žákem svatého Bonaventury v Paříži, kde kolem roku 1270 začal svojí profesorskou činnost. V letech 1271 – 1275 působil jako mistr na Univerzitě v Oxfordu, jako nástupce františkánského magistra Thomase Bungaye. Na univerzitě zavede techniku disputace uplatňovanou v Paříži, tzv. disputationes de quodlibet. V roce 1276 byl zvolen 9. provinciálním ministrem Řádu menších bratří v Anglii. Papež Mikuláš III. ho jmenoval v roce 1279 arcibiskupem a anglickým primasem v Canterbury. Na arcibiskupském stolci zůstal až do své smrti 8. prosince 1292.

Patří k oponentům svatého Tomáše Akvinského a je považován za představitele tradičního filosoficko-teologického pojetí světa, obvykle označovaného jako “středověký augustinismus”.[1]

Mezi jeho díla patří také Expositio super Regulam Fratrum Minorum, které bylo donedávna připisováno svatému Bonaventurovi.[2]

  • Perspectiva communis[3]
  • Collectarium Bibliae
  • Registrum epistolarum[4]
  • Tractatus de paupertate[5]
  • Divinarum Sententiarum Librorum Biblie[6]
  • Summa de esse et essentia
  • Quaestiones disputatae
  • Quodlibeta[7]
  • Tractatus contra Kilwardby
  • Expositio super Regulam Fratrum Minorum
  • Tractatus de anima[8]
  • Canticum pauperis
  • De aeternitate mundi[9]
  • Defensio fratrum mendicantium
  1. PIEPER, J. Scholastika: osobnosti a náměty středověké filosofie. Praha: Vyšehrad, 1993. 94 s. ISBN 80-7021-131-8. 
  2. MARTÍNEZ RUIZ, C. M. [ed]. Comentarios franciscanos al Padrenuestro. Salamanca: Sígueme, 2002. 43 s. ISBN 978-84-301-1450-4. 
  3. LINDBERG, David C. John Pecham and the Science of Optics: Perspectiva Communis. [s.l.]: University of Wisconsin Press, 1970. Dostupné online. ISBN 978-0-299-05730-5. 
  4. Google Books: Registrum Johannis Pecham Archiepiscopi Cantuariensis. [s.l.]: Google Books Dostupné online. 
  5. Google Books: Tractatus Tres de Paupertate. [s.l.]: Google Books Dostupné online. 
  6. Douie "Archbishops Pecham's Sermons and Collations" Studies in Medieval History p. 270
  7. Google Books: Johannis de Pecham Quodlibet Romanum. [s.l.]: Google Books, 1938. Dostupné online. 
  8. Google Books: Tractatus de Anima Ioannis Pecham. [s.l.]: Google Books, 1948. Dostupné online. 
  9. Google Books: Questions Concerning the Eternity of the World. [s.l.]: Google Books, 1993. Dostupné online. ISBN 978-0-8232-1488-4. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]