Jeho Eminence Joseph-Alfred Foulon | |
---|---|
Kardinál Arcibiskup lyonský Primas Galie | |
Joseph-Alfred Foulon | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | lyonská |
Metropole | Lyon |
Arcidiecéze | lyonská |
Sídlo | Lyon |
Předchůdce | kardinál Louis-Marie Caverot |
Nástupce | kardinál Pierre-Hector Coullié |
Heslo | „In Multa Patientia“ |
Znak | |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 18. prosince 1847 světitel arcibiskup Denys Affre |
Biskupské svěcení | 1. května 1867 světitel arcibiskup Charles Martial Lavigerie 1. spolusvětitel arcibiskup Jean-François-Anne Landriot 2. spolusvětitel Charles-Philippe Place |
Kardinálská kreace | 24. května 1889 kreoval Lev XIII. |
Osobní údaje | |
Datum narození | 29. dubna 1823 |
Místo narození | Paříž, Francie |
Datum úmrtí | 23. ledna 1893 (ve věku 69 let) |
Místo úmrtí | Lyon, Francie |
Národnost | francouzská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Joseph-Alfred Foulon (29. dubna 1823, Paříž – 23. ledna 1893, Lyon) byl francouzský římskokatolický duchovní, arcibiskup lyonský a od roku 1889 kardinál. Před jmenováním do Lyonu, zastával úřad arcibiskupa besançonského. Kardinál Foulon zemřel v roce 1893.[1]
Joseph-Alfred Foulon se narodil v dubnu 1823 v Paříži. Na kněze byl vysvěcen v roce 1847 pro pařížskou arcidiecézi. Byl jmenován kanovníkem kapituly při katedrále Matky Boží v Paříži (před r. 1863). V roce 1867 byl jmenován biskupem diecéze Nancy a primasem lotrinským.[p 1] Biskupské svěcení přijal v pařížském kostele svatého Eustacha. Hlavním světitelem byl arcibiskup Charles Martial Lavigerie.
Účastnil se jako koncilní otec prvního vatikánského koncilu. Dne 22. března 1882 byl jmenován arcibiskupem besançonským. V květnu 1887 byl vybrán jako nový arcibiskup lyonský a primas Galie.[p 2]
Papež Lev XIII. jej na konzistoři roku 1889 jmenoval kardinálem ve třídě kardinál-kněz s titulem Sant’Eusebio.[1] Kardinál Foulon zemřel v roce 1893 v Lyonu.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joseph-Alfred Foulon na francouzské Wikipedii.