João Havelange | |
---|---|
Narození | 8. května 1916 Rio de Janeiro |
Úmrtí | 16. srpna 2016 (ve věku 100 let) Rio de Janeiro, Brazílie |
Místo pohřbení | Hřbitov São João Batista |
Alma mater | Fluminense Federal University |
Povolání | plavec, vodní pólista, advokát a politik |
Ocenění | komandér Řádu prince Jindřicha (1961) rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku (1984) velkokříž Řádu za zásluhy (1991) velká čestná dekorace ve stříbře Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku (2003) Grand Officer of the Order of Public Instruction … více na Wikidatech |
Funkce | prezident FIFA (1974–1998) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
João Havelange, celým jménem Jean-Marie Faustin Goedefroid de Havelange (8. května 1916 Rio de Janeiro – 16. srpna 2016 tamtéž) byl brazilský sportovec, sportovní funkcionář, právník a politik, zastávající v letech 1974 až 1998 funkci předsedy FIFA.
Pocházel z rodiny zámožného obchodníka se zbraněmi belgického původu, vystudoval práva na Universidade Federal Fluminense a působil ve vedení dopravní společnosti Viação Cometa. Od dětství byl aktivním sportovcem, startoval na olympiádě 1936 v plavání na 400 metrů a 1500 metrů volným způsobem, kde nepostoupil z rozplaveb. S brazilským týmem vodních pólistů skončil na olympiádě 1952 na třináctém místě a získal stříbrnou medaili na Panamerických hrách 1951.[1]
Vedl brazilskou výpravu na olympiádě 1956, byl předsedou Brazilské plavecké federace, roku 1958 byl zvolen předsedou Confederação Brasileira de Desportos a v roce 1963 se stal členem Mezinárodního olympijského výboru, kde zasedal do roku 2011. V roce 1974 porazil ve volbách předsedy FIFA úřadujícího Stanleyho Rouse: „Snad jsem se nedopustil tolika chyb, aby mi nemohlo být odpuštěno...“ končil Stanley Rous své předvolební vyznání. Joao Havelange byl ráznější i podnikavější. Objel předtím téměř celý svět. Všude předkládal své plány, všude si získával přízeň. A kdo už poznal tohoto brazilského multimilionáře, skvělého řečníka a obratného politika, ten pochopí, že mu nedalo mnoho práce, aby si tuto přízeň opravdu získal.[2]
Byl jediným mimoevropským předsedou v historii FIFA; funkci zastával 22 let, což je druhé nejdelší působení po Julesi Rimetovi. Prosadil rozšíření počtu účastníků mistrovství světa ve fotbale z šestnácti na čtyřiadvacet a pak dvaatřicet zemí, během jeho mandátu vzniklo Mistrovství světa ve fotbale hráčů do 20 let, Mistrovství světa ve fotbale hráčů do 17 let, mistrovství světa ve fotbale žen a Konfederační pohár FIFA[3] Podporoval rozvoj fotbalu ve Třetím světě (počet členů FIFA vzrostl v jeho funkčním období ze 142 na 204 zemí), díky sponzorské smlouvě s Coca-Colou a prodeji vysílacích práv učinil z FIFA mimořádně výdělečný podnik, byl však také obviněn z rozsáhlé korupce, na níž se údajně podílel se svým zetěm Ricardem Teixeirou, šéfem Brazilské fotbalové konfederace.[4]
V roce 1998 předal funkci předsedy FIFA Seppu Blatterovi, do roku 2013 byl čestným předsedou, pak rezignoval ze zdravotních důvodů. Byl mu udělen Řád Čestné legie, Řád prince Jindřicha a Řád za zásluhy FIFA. V Riu de Janeiru se podle něj jmenuje stadion Estádio Olímpico João Havelange, kde se konaly soutěže Letních olympijských her 2016.
Stát | Stuha | Název | Datum udělení |
---|---|---|---|
Brazílie | Řád za speciální zásluhy ve sportu[5] | ||
Medaile Řádu Rio Branco | |||
Francie | Rytíř Řádu čestné legie[6] | ||
Itálie | Rytíř velkokříže Řádu zásluh o Italskou republiku[7] | 3. listopadu 1984 | |
Portugalsko[8] | Komandér Ordem da Instrução Pública | 1. září 1960 | |
Komandér Řádu prince Jindřicha[5] | 28. února 1961 | ||
Velkodůstojník Ordem da Instrução Pública | 13. listopadu 1963 | ||
Velkokříž Řádu za zásluhy | 21. června 1991 | ||
Rakousko | Velká čestná dekorace ve stříbře Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku[9] | 2003 | |
Španělsko | Rytíř velkokříže Řádu Isabely Katolické[5] | ||
Švédsko | Rytíř I. třídy Řádu Vasů |