Juan de Dios Huarte Navarro | |
---|---|
Narození | 1529 Saint-Jean-Pied-de-Port |
Úmrtí | 1588 (ve věku 58–59 let) Baeza |
Alma mater | Univerzita v Alcale |
Povolání | lékař, filozof a spisovatel |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Juan Huarte de San Juan anebo Juan Huarte y Navarro (1529 – 1588) byl španělský lékař a filozof, představitel španelského humanismu. Zaujímal stanovisko ideově blizké Vivesovi.[1]
Současně s Telesiem a jeho školou se pokusil Huarte vypracovat naturalistickou teorii člověka. Značné popularitě se těšilo Huartovo dílo Zkoumání schopností k vědám. V této knize navrhoval, aby filozofie přírody byla budována nezávislé na teologických předpokladech, neboť ve světě se od počátku, od okamžiku jeho stvoření, skrývá přirozený řád vesmíru, nazývaný přírodou.[2]
Pravým předmětem filozofie je příroda. Je třeba vnímat objektivně existující „přírozené předměty“ pomocí smyslových orgánů.[1] Člověka chápal Huarte naturalisticky a domníval se, že lidský temperament a schopnosti závisejí na spojení čtyř prvků v lidském organismu. Za aktivní prvek, určující duševní život, pokládal Huarte oheň, jenž se v lidském těle projevuje formou trávení a dýchání. Přes veškerou primitivnost Huartova fyziologického naturalismu, souvisejícího s tehdejším stavem medicíny, razila jeho kniha cestu přírodovědnému poznání a výkladu duševního života člověka.[2]
Přes opatrnost svých výroků o náboženství byl Huarte pronásledován inkvizicí.[1] Bez ohledu na církevní zákazy byla Huartova kniha nejednou znovu vydána a přeložena do hlavních evropských jazyků.[2]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juan Huarte de San Juan na anglické Wikipedii.