judeo-arabština | |
---|---|
Počet mluvčích | není znám |
Písmo | Hebrew script based alphabet a hebrejské písmo |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | není úředním |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | není |
ISO 639-3 | jrb |
Ethnologue | jrb |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Judeo-arabština či judeoarabština (hebrejsky ערביה יהודיה, arabija jehudija) je semitský jazyk, který odkazuje na několik variet arabského jazyka. Používali ho Židé žijící na území arabského světa, označovaní jako mizrachim.
Většina z četných filozofických, náboženských a literárních děl mizrachim ve středověku byla psána v judeo-arabštině s diakriticky změněnou hebrejskou abecedou. Známým příkladem jsou práce Maimonida, stejně jako Kuzari od Jehudy ha-Leviho.
Významným nálezem byly spisy v genize synagogy Ben Ezry v Káhiře, které v roce 1890 objevil Solomon Schechter. Tento nález rozhodujícím způsobem přispěl k vědeckému poznání a rozvoji judeoarabštiny a kultury středomořské oblasti.
Po vyhlášení nezávislosti Státu Izrael se většina mizrachim přestěhovala ze zemí ovládaných Araby do nově založeného židovského státu. V roce 1995 uvedlo přibližně 475 000 osob v Izraeli judeo-arabštinu jako rodný jazyk, dnes však často používají hebrejštinu jako obcovací jazyk.
Ze zbývajících mluvčích v arabském světě žije přes 5 000 v Maroku a méně než 2 000 v Tunisku, přičemž v ostatních arabských zemích čítá komunita méně než 100 osob.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Judäo-Arabisch na německé Wikipedii.