Julia Francková

Julia Francková
Narození20. února 1970 (54 let)
Východní Berlín nebo Berlín
Povoláníspisovatelka a prozaička
Témataliterární tvorba a próza
Významná dílaLagerfeuer
Polednice
OceněníDer Open Mike (1995)
Alfred-Döblin-Stipendium (1998)
Cena Marie Luisy Kaschnitzové (2004)
Roswitha-Preis (2005)
Německá knižní cena (2007)
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Julia Francková

Julia Francková (* 20. února 1970 Berlín, NDR) je německá spisovatelka a laureátka Německé knižní ceny (2007) za román Polednice.[1]

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Je dcerou německé herečky Anny Kathariny Franckové (rozené Maschatové) a televizního režiséra Jürgena Sehmische.[2] V roce 1978 se přestěhovala s matkou a třemi sestrami do západní části Berlína, a krátce poté odešly do Šlesvicko-Holštýnska.[3] Po maturitě v Berlíně započala studium práva, avšak po pobytu v americkém San Franciscu[4] se rozhodla pro studium filozofie, nové německé literatury na Svobodné univerzitě v Berlíně.[5]

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]

Dosud nepřeložené knihy

[editovat | editovat zdroj]

Romány

[editovat | editovat zdroj]
  • 2003 – Lagerfeuer (román, 302 S.)
  • 2000 – Bauchlandung : Geschichten zum Anfassen (krátká sbírka povídek, 112 S.)
  • 1999 – Liebediener (román, 237 S.)
  • 1997 – Der neue Koch (román, 160 S.)

Ostatní

[editovat | editovat zdroj]
  • Franck, Julia (vyd.). Grenzübergänge: Autoren aus Ost und West erinnern sich. S. Fischer Verlag, 2009. 288 S. (antologie vícero autorů)

České překlady

[editovat | editovat zdroj]
  • Zády k sobě (orig. 'Rücken an Rücken'). 1. vyd. V Brně : Jota, 2012. 270 S. Překlad: Lucy Topoľská
  • Polednice (orig. 'Die Mittagsfrau'). 1. vyd. Brno : Jota, 2008. 331 S. Překlad: Lucy Topol'ská – V tomto románu se Julia Francková pokusila zrekonstruovat skutečný rodinný příběh z roku 1945.[6]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ WULFF, Matthias. Die ergreifende Geschichte der Julia Franck. Welt Online. 2007-10-09. Dostupné online [cit. 2016-03-02]. 
  2. ↑ Julia Franck [online]. www.munzinger.de [cit. 2016-03-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ Julia Franck [online]. www.literaturport.de [cit. 2016-03-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ Julia Franck [online]. www.belletristik-couch.de [cit. 2016-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  5. ↑ Julia Franck [online]. www.literaturfestival.com [cit. 2016-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-07. 
  6. ↑ KREKELER, Elmar. Julia Franck freut sich über jeden Streit. Welt Online. 2007-10-08. Dostupné online [cit. 2016-03-02]. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BOŘILOVÁ, Martina. Třiatřicet : mladá česká, německá, polská, slovenská a ukrajinská próza. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. 234 s. Kapitola: Německy psaná próza (53-95 S.) se týká 7 současných německých autorů. S. 66-71. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Romány oceněné Německou knižní cenou

Es geht uns gut od Arna Geigera (2005) • Necitové od Kathariny Hackerové (2006) • Polednice od Julie Franckové (2007) • Der Turm od Uweho Tellkampa (2008) • Neumřeš od Kathrin Schmidtové (2009) • Holubi vzlétají od Melindy Nadjové Abonjiové (2010) • V čase ubývajícího světla od Eugena Rugeho (2011) • Landgericht od Ursuly Krechelové (2012) • Das Ungeheuer od Terézie Mory (2013) • Kruso od Lutze Seilera (2014) • Die Erfindung der Roten Armee Fraktion durch einen manisch depressiven Teenager im Sommer 1969 od Franka Witzela (2015) • Příhoda od Boda Kirchhoffa (2016) • Die Hauptstadt od Roberta Menasseho (2017) • Archipel od Inger-Maria Mahlkeové (2018) • Herkunft od Saši Stanišiće (2019) • Annette, ein Heldinnenepos od Anne Weberové (2020) • Blaue Frau od Antje Rávik Strubel (2021) • Blutbuch od Kim de l’Horizon (2022) • Echtzeitalter od Tonia Schachingera (2023)