Jurij Petrovič Vlasov | |
---|---|
Vlasov na OH 1964 | |
Osobní informace | |
Datum narození | 5. prosince 1935 |
Místo narození | Makijivka |
Datum úmrtí | 13. února 2021 (ve věku 85 let) |
Místo úmrtí | Moskva |
Občanství | Rusko |
Rodiče | Pjotr Parfjonovič Vlasov |
Výška | 185 cm |
Hmotnost | 136 kg |
Sportovní informace | |
Sport | vzpírání |
Váhová kategorie | těžká váha |
Tým | CSKA Moskva |
Trenér | Suren Bogdasarov |
Účast na LOH | 1960, 1964 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Vzpírání na LOH | ||
zlato | LOH 1960 | těžká váha |
stříbro | LOH 1964 | těžká váha |
Mistrovství světa ve vzpírání | ||
zlato | MS 1959 | těžká váha |
zlato | MS 1961 | těžká váha |
zlato | MS 1962 | těžká váha |
zlato | MS 1963 | těžká váha |
stříbro | MS 1964 | těžká váha |
Mistrovství Evropy ve vzpírání | ||
zlato | MS 1959 | těžká váha |
zlato | MS 1960 | těžká váha |
zlato | MS 1961 | těžká váha |
zlato | MS 1962 | těžká váha |
zlato | MS 1963 | těžká váha |
zlato | MS 1964 | těžká váha |
Jurij Petrovič Vlasov (Ю́рий Петро́вич Вла́сов, 5. prosince 1935 Makijivka –13. února 2021)[1] byl ruský vzpěrač, inženýr, spisovatel a politik, olympijský vítěz.
V roce 1959 absolvoval Žukovského vojenskou leteckou inženýrskou akademii, o rok později nastoupil do klubu CSKA Moskva. Na olympijských hrách 1960 v Římě získal zlatou medaili v nejtěžší váhové kategorii vzpěračů a vytvořil olympijský rekord v trojboji 537,5 kg. Stal se také čtyřikrát mistrem světa (1959, 1961, 1962 a 1963) a šestkrát mistrem Evropy (1959–1964). Na olympijských hrách 1964 byl Vlasov vlajkonošem sovětské delegace, ale obhajoba se mu nezdařila: porazil ho další reprezentant SSSR Leonid Žabotinskij, jemuž pomohla také kontroverzní taktika: předstíral zdravotní potíže, takže se Vlasov domníval, že mu na vítězství bude stačit vzepřít nižší váhu.[2] Po tomto zklamání ukončil kariéru, ale v roce 1967 se ke vzpírání vrátil a vytvořil ještě světový rekord v tahu 199 kg. Celkem překonal světový rekord v letech 1957 až 1967 jednatřicetkrát a dosáhl maxima v trojboji 580 kilogramů. Obdržel titul zasloužilý mistr sportu a Leninův řád.
Už během sportovní kariéry publikoval články ve sportovním tisku, jeho první kniha Překonat sám sebe byla přeložena i do češtiny.[3] V roce 1968 odešel z armády a stal se spisovatelem na volné noze. Připravil k vydání Vladimirovovy deníky, zápisky jeho otce Petra Vlasova, který ve třicátých a čtyřicátých letech sloužil pod krycím jménem Vladimirov jako diplomat a rozvědčík v Číně. Z jeho vlastní tvorby měla největší ohlas historická trilogie Křest ohněm. Od roku 1985 byl předsedou sovětské vzpěračské federace. Byl také příznivcem kulturistiky, přátelil se s Arnoldem Schwarzeneggerem a zasloužil se o vznik organizované kulturistiky v SSSR. Od roku 1989 byl členem Sjezdu lidových poslanců, původně za Komunistickou stranu Sovětského svazu, později však ze strany vystoupil a stal se členem opozičního uskupení Meziregionální poslanecká skupina. Kandidoval jako nezávislý v prezidentských volbách 1996, získal však pouze 0,2 % hlasů.[4]
Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 vydal rakousko-americký kulturista a politik Arnold Schwarzenegger video, kde zmínil Jurije Vlasova jako velkou inspiraci pro svou budoucí sportovní kariéru. Poprvé ho potkal v roce 1961, když mu bylo 14 let. Na světovém šampionátu sledoval Vlasova, jak zvedl nad hlavu 200 kilogramů. Zároveň ho v zákulisí poznal jako srdečného člověka. Schwarzenegger tak ve videu hovoří o svém kladném vztahu k Rusům a Rusku. Zároveň však Rusy upozorňuje na to, že jsou ze strany svého vedení obětí dezinformací, že je to Rusko, kdo zahájil válku, a že „denacifikace Ukrajiny“ je jen záminka. Rusy, kteří v ulicích protestují proti invazi, označil za své nové hrdiny. „Máte sílu Jurije Petroviče Vlasova,“ zakončil svůj vzkaz Schwarzenegger.[5][6]