Júsuf al-Karadáví | |
---|---|
Narození | 9. září 1926 Saft Turab, Egypt |
Úmrtí | 26. září 2022 (ve věku 96 let) Dauhá |
Alma mater | Institute of Arab Research and Studies (do 1958) Univerzita al-Azhar (1944–1958) |
Povolání | Ulamá, spisovatel, fakíh a básník |
Zaměstnavatelé | Qatar University IslamOnline |
Ocenění | King Faisal International Prize in Islamic Studies (1994) Al Owais Award (1999) Dubai International Holy Quran Award (2000) ![]() Q7405020 (2009) |
Nábož. vyznání | islám |
Děti | Abdul Rahman Yusuf Ilham Al-Qaradawi |
Funkce | President of the European Council for Fatwa and Research (1997–2022) Leader of the International Union of Muslim Scholars (2004–2018) |
Web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Júsuf Abdulláh al-Karadáví (arabsky يوسف القرضاوي; první jméno též Jusuf, příjmení též al-Qaradáwí aj., anglickým přepisem Yusuf al-Qaradawi nebo Yusuf Al Qaradawi, 9. září 1926 Saft Turab, Egypt – 26. září 2022 Dauhá, Katar) byl egyptský islámský teolog, právník, kazatel a publicista. Své komentáře vysílal prostřednictvím pravidelného pořadu na televizní stanici al-Džazíra a předpokládalo se, že jeho pořad sledovalo cca 60 milionů lidí.[1][2] Patřil k nejvlivnějším učencům a morálním autoritám islámského světa.[1][3][4] Schvaloval sebevražedné atentáty proti lidem, které považoval za nepřátele islámu.[zdroj?]
Od roku 1999 mu byl zapovězen vstup na území USA a od roku 2008 i do Spojeného království.[5] V březnu 2012 Francie oznámila, že mu vstup do země také neumožní.[6]
Narodil se v rodině chudých, zbožných sedláků v nilské deltě. Otec zemřel, když byly Júsufovi dva roky, a vychovával ho strýc, nutící ho memorovat korán. Júsuf uměl celý korán dříve, než mu bylo devět let. Studoval na náboženské střední škole v Tantě, a po maturitě odešel na univerzitu do Káhiry, kde pokračoval v islámských studiích. Získal také diplom z arabštiny a arabské literatury.
Po absolvování školy se stal zaměstnancem Imámského institutu, organizace zodpovědné za dodržování islámu ve společnosti. Po odchodu z Egypta v roce 1961 pokračoval v této práci v Kataru až do roku 1990, pak se stal ředitelem katarské islámské univerzity. Je také hlavou Evropského úřadu pro fatwy a výzkum, islámské organizace sídlící v Irsku.
Roku 2004 se stal komisařem Centra islámských studií na Oxfordské univerzitě. Téhož roku dva a půl tisíce muslimských vědců ze Saúdské Arábie, Iráku a Palestiny osočilo Karadávího, že dělá islámu špatné jméno.[zdroj?]
Júsuf al-Karadáví budil kontroverzi svými názory, které byly často dezinterpretovány a které někdy procházely změnami. V případě ženské obřízky například prohlásil, že není podle islámu povinná, ale pokud je prospěšná, je možno ji provést, dle jeho knihy Zakázané a povolené v islámu. Zároveň však jinde uvedl, že vzhledem k její nepovinné povaze a poškozujícímu vlivu na fyzické i duševní zdraví je ve výsledku proti islámskému právu.[7]
K odpadlictví od islámu se vyjádřil, že jde o vážné nebezpečí pro muslimskou komunitu a že povinností všech muslimů je „boj proti odpadlictví ve všech jeho podobách a odkud pochází a nedat šanci pronikat do muslimského světa“.[8]
V roce 2008 se umístil na třetím místě v anketě o nejvýznamnější intelektuály současnosti pořádané americkým časopisem Foreign Policy.[9] Podílel se také (jako technický konzultant) na mnohamilionovém výpravném filmu o Mohammadovi.
Publikoval přes 120 knih, včetně publikace Zakázané a povolené v islámu, jakési příručky víry, a knihy Islám: budoucnost civilizace. Dlouhou dobu také patřil k intelektuálnímu kruhu organizace Muslimské bratrstvo (viz Muslimské bratrstvo), egyptské politické organizace.