Jüri Ratas

Jüri Ratas
Jüri Ratas (2024)
Jüri Ratas (2024)
18. premiér Estonska
Ve funkci:
23. listopadu 2016 – 26. ledna 2021
PředchůdceTaavi Rõivas
NástupceKaja Kallasová
Stranická příslušnost
ČlenstvíEstonská strana středu (2000–2024)
Isamaa (od 2024)

Narození2. července 1978 (46 let)
Tallinn
ChoťKarin Ratas
RodičeRein Ratas a Urve Ratas
Alma materTallinská technická univerzita
Tartuská univerzita
Tallinn Nõmme Upper Secondary School
Profesepolitik a sportovní osobnost
Náboženstvíkřesťanství
Oceněnírytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku (2018)
rytíř velkokříže Oranžsko-nasavského řádu (2018)
velkodůstojník Řádu tří hvězd (2019)
velkokříž Řádu rumunské hvězdy (2021)
Řád státního znaku 2. třídy (2021)
… více na Wikidatech
CommonsJüri Ratas
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jüri Ratas (* 2. července 1978 Tallinn) je estonský politik, lídr Estonské strany středu a v letech 2016–2021 estonský premiér.

Vystudoval ekonomii na Tallinské technické univerzitě a práva na univerzitě v Tartu.[1]

Po dvou kratších obdobích ve funkci zástupce starosty působil v letech 2005–2007 jako starosta Tallinnu.[1] V té době inicioval program Evropské zelené město,[2] ve městě byla zahájena rekonstrukce škol a byla vybudována výpadovka na Tartu.[3]

Už od voleb v roce 2007 byl místopředsedou parlamentu.[1] Když v roce 2015 opět obhájil svůj poslanecký mandát, byl znovu potvrzen i do funkce druhého parlamentního místopředsedy.[4] Funkci pak vykonával až do jmenování premiérem.

Premiér Estonska

[editovat | editovat zdroj]

5. listopadu 2016 se stal teprve druhým lídrem Estonské strany středu, kterou do té doby vedl čtvrt století Edgar Savisaar. Za jeho éry centristé podepsali i smlouvu o spolupráci s Jednotným Ruskem. Savisaarovo rozhodnutí neucházet se znovu o předsednictví strany bylo klíčovým momentem pro ustanovení vládní koalice ve složení se Stranou středu, jelikož kremelská vazba předtím zapojení Strany středu do vládní koalice znemožňovala.[5] Jeho nástupce Ratas navíc zdůraznil, že centristé nemohou s Moskvou spolupracovat, dokud Rusko nezačne opět respektovat mezinárodní právo.[6]

Když pak padla vláda Taaviho Roivase a sociální demokraté a konzervativci z ní odešli, složili vládní koalici se Stranou středu. Kabinet získal důvěru parlamentu převahou 53 hlasů proti 33,[1] následně pak vládu v čele s premiérem Ratasem jmenovala prezidentka Kersti Kaljulaidová 23. listopadu 2016.[5]

Ratas oznámil 13. ledna 2021, že rezignuje na premiérskou funkci.[7] Učinil tak poté, co generální prokurátor obvinil jeho stranu a podnikatele Hillara Tedera ze zločinného spolčení.[8] Řekl, že se ničeho nezákonného nedopustil, a popřel, že by měl povědomí o korupční aféře, ale přijímá politickou odpovědnost a rezignuje. Zůstal premiérem v demisi do jmenování nové premiérky Kaji Kallasové 26. ledna 2021.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Je ženatý, s manželkou Karin Ratasovou má dvě děti.[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jüri Ratas na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Знакомьтесь, премьер-министр. Delovyje vedomosti. 2016-11-21. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-30. (rusky) 
  2. Komise vyhlásila soutěž o „Evropské zelené město“. EurActiv.cz. 2008-05-30. Dostupné online [cit. 2016-12-11].  Archivováno 20. 12. 2016 na Wayback Machine.
  3. Jüri Ratas [online]. Jüri Ratas [cit. 2016-12-11]. Dostupné online. (estonsky, rusky) 
  4. President opens new Parliament, Eiki Nestor re-elected as Speaker. ERR.ee. 2015-03-30. Dostupné online [cit. 2016-12-11]. (anglicky) 
  5. a b hop. Estonsko má novou vládu, premiérem šéf strany spojované s Ruskem. ČT24.cz [online]. 2016-11-23 [cit. 2016-11-24]. Dostupné online. 
  6. Další smutná zpráva pro Brusel a Obamovu Ameriku. Tentokrát přišla z Estonska. Parlamentní listy. 2016-11-21. Dostupné online [cit. 2016-12-11]. 
  7. Estonský premiér Ratas oznámil rezignaci kvůli korupčnímu skandálu, kde figuruje jeho strana. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-01-13 [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. 
  8. A political crisis in Estonia: Prime minister Jüri Ratas resigns [online]. 13 January 2021. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]