Křelovice | |
---|---|
Křelovice | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Město Touškov |
Obec s rozšířenou působností | Nýřany (správní obvod) |
Okres | Plzeň-sever |
Kraj | Plzeňský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°52′28″ s. š., 13°4′33″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 238 (2024)[1] |
Rozloha | 21,11 km²[2] |
Nadmořská výška | 515 m n. m. |
PSČ | 330 36 |
Počet domů | 90 (2021)[3] |
Počet částí obce | 4 |
Počet k. ú. | 4 |
Počet ZSJ | 4 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Křelovice 46 330 36 Pernarec krelovice@cbox.cz |
Starostka | Eva Gruberová |
Oficiální web: www | |
Křelovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 559105 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Křelovice (německy Kschellowitz) jsou obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží asi patnáct kilometrů od lázeňského městečka Konstantinovy Lázně, 27 kilometrů od Plzně a patnáct kilometrů od města Stříbra. V obci žije 238[1] obyvatel.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1483.[4]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 384 obyvatel (z toho 182 mužů), z nichž bylo pět Čechoslováků, 378 Němců a jeden cizinec. Až na jednoho evangelíka a čtyři židy se hlásili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 379 obyvatel: čtyři Čechoslováky, 374 Němců a jednoho cizince. Kromě dvou židů byli římskými katolíky.[6]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 771 | 774 | 790 | 808 | 813 | 781 | 732 | 329 | 292 | 278 | 263 | 227 | 222 | 207 | 223 |
Počet domů | 108 | 123 | 122 | 127 | 129 | 127 | 136 | 130 | 68 | 65 | 62 | 65 | 93 | 91 | 90 |
Mezi lety 1869–1985 Křelovice byly obcí v okrese Teplá (1869–1890), poté v okrese Planá (1900–1930), poté v okrese Stříbro (1950) a později v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1991 patřily jako část obce k Pernarci a od 1. ledna 1992 jsou opět samostatnou obcí, ale Něšov a Skupeč již zůstaly součástí Pernarce.[9]
V letech 1963–1985 a od 1. ledna 1992 do 31. prosince 1999 k obci patřil i Šipín a v letech 1963–1985 také Něšov a Skupeč.[9]
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. června 2004.[10]