Křivsoudov | |
---|---|
Radnice v Křivsoudově | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městys |
Pověřená obec | Vlašim |
Obec s rozšířenou působností | Vlašim (správní obvod) |
Okres | Benešov |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°37′59″ s. š., 15°5′15″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 449 (2024)[1] |
Rozloha | 13,66 km²[2] |
Katastrální území | Křivsoudov |
Nadmořská výška | 442 m n. m. |
PSČ | 257 65 až 257 66 |
Počet domů | 211 (2021)[3] |
Počet částí obce | 3 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa úřadu městyse | Křivsoudov 1 257 65 Křivsoudov podatelna@mestys-krivsoudov.cz |
Starosta | Jan Červený |
Oficiální web: www | |
Křivsoudov | |
Další údaje | |
Kód obce | 530000 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Městys Křivsoudov (německy Kschiwsoudow) se nachází v okrese Benešov, kraj Středočeský. Žije zde 449[1] obyvatel. Součástí městyse jsou i vesnice Jenišovice a Lhota Bubeneč.
Ve vzdálenosti 17 km severozápadně leží město Vlašim, 20 km jihovýchodně město Humpolec, 22 km východně město Světlá nad Sázavou, 24 km jižně město Pelhřimov a asi 40 km Benešov. Křivsoudov sousedí na severu se Strojeticemi a Loktem, na západě s Děkanovicemi, na jihu se Studeným a Martinicemi u Onšova a na východě s Čechticemi.
Znak Křivsoudova má v sobě tři kančí zuby na červeném podkladu.
První písemná zmínka o Křivsoudově pochází z roku 1276. Majitelem zdejší tvrze byl tehdy purkrabí Pražského hradu Oldřich z Říčan, který zde založil hrad a opevněný kostel Narození Panny Marie.[4] V roce 1307 se majitelem obce stalo pražské biskupství. Křivsoudov byl povýšen na městečko a v roce 1382 zde byla založena škola pro chudé duchovní.
V husitské době se roku 1424 stal majitelem Beneda z Nečtin. Po porážce husitského hnutí odešel Beneda z Nečtin ze země a král věnoval Křivsoudov Mikuláši Trčkovi z Lípy. On a jeho potomci zde však nebydleli (měli sídlo v Lipnici nad Sázavou), a proto hrad chátral.
V roce 1550 koupil Křivsoudov Jindřich Střela z Rokyc. Opravil hrad a později postavil na náměstí panský zámeček. Jindřich Střela mladší přišel o Křivsoudov při pobělohorských konfiskacích v roce 1622. V roce 1702 se jeho majitelem stal Jan Leopold Donát z Trautsonu a Falkenštejna, který spojil toto panství s panstvím Dolní Kralovice. V roce 1715 však zničil hrad i městečko požár. Za vlády Josefa II. byla v Křivsoudově založena tkalcovská škola a ve stejné době vznikla i dřevěné budovy obecné školy. Kamenná školní budova pak byla postavena v roce 1807.
V 19. století se majiteli Křivsoudova stala knížata z Auerspergu. Ta jej držela až do znárodnění po druhé světové válce. Pak byly v typickém socialistickém stylu postaveny bytovky, mateřská škola, státní statek a prodejna (postavena v akci Z).
Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.[5]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
V městysi Křivsoudov (přísl. Jenišovice, Lhota Bubeneč, 879 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] holič, 5 hostinců, kolář, kovář, 3 krejčí, lihovar Rud. Fuchs, mlýn, 2 obuvníci, 2 pekaři, pokrývač, 4 řezníci, 5 obchodů se smíšeným zbožím, Občanská záložna v Křivsoudově, Reiffeisenova záložna pro Křivsoudov, 2 švadleny, 2 trafiky, truhlář, velkostatek Rud. Fuchs
V obci působí od roku 1878 sbor dobrovolných hasičů. Roku 1908 zde byl založen spolek Sokol, který si postavil v letech 1928–1930 budovu na místě vyhořelých sýpek. Pod místním Sokolem působí i klub ochotníků. V Křivsoudově působí i Klub žen a myslivecké sdružení Káně.
Městysem prochází silnice II/150 Votice – Čechtice – Křivsoudov – Ledeč nad Sázavou – Světlá nad Sázavou. Ve vzdálenosti čtyř kilometrů od obce vede dálnice D1 s exitem 66 (Loket). Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou. V roce 2012 městysi zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Čechtice, Dačice, Dolní Kralovice, Ledeč nad Sázavou, Pelhřimov, Praha, Telč, Vlašim.