Kaceřov (okres Plzeň-sever)

Kaceřov
kaple svatého Vojtěcha
kaple svatého Vojtěcha
Znak obce KaceřovVlajka obce Kaceřov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřemošná
Obec s rozšířenou působnostíNýřany
(správní obvod)
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel153 (2024)[1]
Rozloha4,27 km²[2]
Katastrální územíKaceřov
Nadmořská výška338 m n. m.
PSČ331 51
Počet domů57 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKaceřov 48
331 51 Kaznějov
kacerov.obec@worldonline.cz
StarostaZdeněk Široký
Oficiální web: kacerov.eu
Kaceřov
Kaceřov
Další údaje
Kód obce558991
Kód části obce61581
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaceřov (dříve Kacerov) je obec ve východní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží jedenáct kilometrů jihovýchodně od Plas. Žije zde 153[1] obyvatel.

Kaceřov je poprvé písemně připomínán v roce 1376, později jej získal plaský klášter. Na počátku husitských válek v roce 1420 získal Kaceřov spolu s dalšími vesnicemi a městečkem Kralovicemi od krále Zikmund katoličtí páni bratři Hanuš a Bedřich z Kolovrat na Libštejně a Krašově. V roce 1376, kdy jsou doloženy první zmínky o Kaceřově, se jako jeho majitel uvádí Ctibor ze Švamberka. Ten si tu asi mezi léty 1370–1376 postavil tvrz. Kačerov se snažil také získat sekretář české komory Florián Gryspek z Gryspachu a dosáhl toho, že mu byl roku 1539 zastaven na čtyři generace, přičemž práva plaského kláštera byla formálně respektována.

Vzhledem k tomu, že tvrz v Kaceřově byla zpustlá a sešlá, rozhodl se Gryspek pro výstavbu nového zámku a stará tvrz pak sloužila k hospodářským účelům. Stavba zámku trvala téměř dvě desetiletí a prováděli ji zejména a převážně italští zedníci a kameníci. Začalo se s ní kolem roku 1540. Zámek byl sice částečně dokončen v roce 1548, ale pak jeho výstavba pokračovala dále v letech 1559–1562. Po bitvě na Bíle hoře se konfiskovaný zámek dostal spolu s kaceřovským panstvím do rukou cisterciáckého kláštera v Plasích.

Na začátku roku 1924 byla ves přejmenována na Kaceřov.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Kaceřov leží na západní hranici přírodního parku Horní Berounka, jihovýchodně od vsi se do Berounky vlévá potok Třemošná, poblíž soutoku je na levém břehu Rybárna, na pravém rokycanském pak Kaceřovský Mlýn. Na severu sousedí Kaceřov s Čivicemi, na východě přes řeku s Olešnou, na jihu s Planou a na severozápadě s Dobříčí.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 213 219 178 184 187 211 209 172 153 130 134 112 115 119 151
Počet domů 30 29 30 29 30 34 41 42 38 36 36 43 45 49 57

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1869 Kaceřov byl osadou obce Čivice v okrese Kralovice. Mezi lety 1880–1985 byl obcí v okrese Kralovice (1880–1930), poté v okrese Plasy (1950) a později v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1986 do 23. listopadu 1990 patřil jako část obceDobříči a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[6]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. prosince 1998.[7]

Obecní znak tvoří zlato-červeně polcený štít, vpravo tři šikmá modrá břevna, vlevo zlatá vykořeněná lípa. List vlajky má žlutá žerďovou část se třemi modrými šikmými pruhy širokými jednu šestinu šířky listu a červená vlající část se žlutou vykořeněnou lípou. Poměr šířky k délce listu je 2:3.[8]

Členství ve sdruženích

[editovat | editovat zdroj]

Kaceřov je členem ve svazku obcí Mikroregion Dolní Střela, který vznikl v roce 1999 za účelem propagace celého regionu a zlepšení nabídky turistických služeb.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kaceřovský zámek je jeden z prvních a zároveň i nejzajímavějších renesančních zámků v Čechách a patří svými mimořádnými uměleckými hodnotami k nejvýznamnějším památkám renesanční architektury v Čechách. Zámek stojí na okraji vsi na náhorní planině prudce se svažující k řece Mži. Je to impozantní čtyřkřídlá dvoupatrová budova kolem obdélníkového dvora s nárožními rizality na východní straně, což jsou části budovy, které vystupují po celé výšce před ostatní průčelí, tak rozšiřující půdorys a přechází v křídlo.
  • roubená stodola u čp. 7
  • špýchar u čp. 15
  • kaplička z roku 1883

V obci začíná naučná stezka Kaňonem horní Berounky. Stezka seznamuje s historií a zajímavostmi kraje na území přírodního parku Horní Berounka mezi Kaceřovem a Robčicemi. Naučná stezka byla realizována v letech 2013–2014.[9]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  5. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 218.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  7. Udělené symboly – Kaceřov [online]. 1998-12-15 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  8. Kaceřov - znak, vlajka, skloňování [online]. kurzy.cz [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  9. Naučná stezka Kaňonem horní Berounky [online]. naucne-stezky.cz [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BUKAČOVÁ, Irena; FÁK, Jiří; FOUD, Karel. Severní Plzeňsko I = Landkreis Pilsen Nord. I. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2001. ISBN 80-86125-23-8. 
  • Kralovicko – kronika regionu, ročník 2002/2003, číslo 2, Karel Rom, 2002

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]