Kaciba

Jak číst taxoboxKaciba
alternativní popis obrázku chybí
Kaciba Z. stapffii v namibské poušti
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádkacibotvaré (Zygophyllales)
Čeleďkacibovité (Zygophyllaceae)
Rodkaciba (Zygophyllum)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaciba (Zygophyllum) je rod rostlin z čeledi kacibovité. Jsou to sukulentní byliny a keře se vstřícnými složenými listy a čtyř nebo pětičetnými květy. Jsou rozšířeny v počtu asi 100 druhů v suchých oblastech Starého světa. Několik druhů se vyskytuje i v Evropě, do České republiky však nezasahují. Taxonomie rodu kaciba není dořešena a pravděpodobně bude rozdělen na několik různých rodů.

Kaciba bezuchová (Zygophyllum fontanesii)

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Kaciby jsou dužnaté až sukulentní keře nebo vytrvalé byliny, výjimečně i jednoletky. Listy jsou vstřícné, dužnaté, nejčastěji dvoulisté nebo jednolisté, řidčeji sudozpeřené s větším počtem jařem nebo naopak jednoduché. Čepele listů jsou ploché nebo válcovité. Květy jsou jednotlivé nebo po dvou, čtyř nebo pětičetné, úžlabní, nejčastěji bílé, žluté nebo oranžovočervené, s miskovitým dužnatým terčem. Kalich i koruna jsou složeny ze 4 nebo 5 volných lístků, u některých druhů koruna chybí. Tyčinek je 8 nebo 10, nitky jsou obvykle delší než korunní lístky a vyrůstají z báze květního disku. Semeník je srostlý ze 3 až 5 plodolistů a obsahuje stejný počet komůrek. V každé komůrce jsou 2 nebo několik vajíček. Plodem je křídlatá nebo hranatá tobolka. Plody jsou pukavé nebo nepukavé, v každé komůrce je 1 až několik semen.[1][2]

  • Kvetoucí kaciba obecná (Z. fabago)
    Kvetoucí kaciba obecná (Z. fabago)
  • Pohledné květy Z. flexuosum
    Pohledné květy Z. flexuosum
  • Z. coccineum
    Z. coccineum
  • Plody kaciby obecné
    Plody kaciby obecné

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod kaciba zahrnuje přes 100 druhů a je to největší rod čeledi kacibovité. Je rozšířen v sušších až pouštních oblastech Starého světa v Africe, Asii a Austrálii. V Evropě rostou celkem 4 druhy. Ve Španělsku a na Krétě se vyskytuje druh Zygophyllum album (syn. Tetraena alba), který sem přesahuje z Afriky. V Rumunsku a Rusku je rozšířena kaciba obecná (Z. fabago), která byla zavlečena též do Středomoří. Další 2 druhy (Z. macropterum a Z. ovigerum) rostou v Rusku.[3][4][5] Na Kanárských ostrovech se vyskytuje kaciba bezuchová (Zygophyllum fontanesii, syn. Tetraena fontanesii).[6] V Africe se kaciby vyskytují zejména na jihu, severu a severovýchodě kontinentu. V jižní Africe roste celkem 55 druhů.[7] Druh Z. stapffii je významnou složkou pouštní vegetace v Namibii. Z Madagaskaru jsou uváděny 2 druhy.[8]

Ekologické interakce

[editovat | editovat zdroj]

V suchých oblastech Afriky představují kaciby spolu s rodem slanobýl (Salsola) z čeledi laskavcovité rostliny ekologicky nejlépe přizpůsobené extrémně suchému pouštnímu klimatu.[7]

Taxonomie

[editovat | editovat zdroj]

Fylogenetickými studiemi podčeledi Zygophylloideae bylo zjištěno, že rod Zygophyllum v klasickém pojetí není monofyletický, neboť rody Augea, Fagonia a Tetraena tvoří vývojové větve uvnitř takto široce pojatého rodu Zygophyllum. Taxonomie této skupiny není dosud dořešena. Ve studii z roku 2003 je asi 60 australských a jihoafrických druhů přesunuto do rodu Roepera, asi 40 asijských a afrických druhů je přesunuto do původně monotypického rodu Tetraena a 2 africké druhy do rodu Melocarpum, zatímco rod Zygophyllum v tomto pojetí zahrnuje jen asi 50 asijských druhů.[9] Tato taxonomie není považována za ucelenou a nebyla všeobecně přijata.[7]

Zástupci

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ LIU, Yingxin; ZHOU, Lihua. Flora of China: Zygophyllum [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ GHAFOOR, Abdul. Flora of Pakistan: Zygophyllum [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b Botany.cz [online]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b SCHONFELDER, Peter; SCHONFELDER, Ingrid. Květena Kanárských ostrovů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0998-1. 
  7. ↑ a b c BELLSTEDT, D.U. et al. Phylogenetic relationships, character evolution and biogeography of southern African members of Zygophyllum (Zygophyllaceae) based on three plastid regions. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2008, čís. 47. 
  8. ↑ Catalogue of the Vascular Plants of Madagascar [online]. Missouri Botanical Garden, 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ BEIER, B.A.; CHASE, M.W.; THULIN, M. Phylogenetic relationships and taxonomy of subfamily Zygophylloideae (Zygophyllaceae) based on molecular and morphological data. Plant Systematics and Evolution. Sep. 2003, čís. 240(1). 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]