Kakost krvavý

Jak číst taxoboxKakost krvavý
alternativní popis obrázku chybí
Kakost krvavý (Geranium sanguineum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádkakostotvaré (Geraniales)
Čeleďkakostovité (Geraniaceae)
Rodkakost (Geranium)
Binomické jméno
Geranium sanguineum
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Podzimní šat

Kakost krvavý (Geranium sanguineum) je středně vysoká bylina s dlanitě dělenými listy a s velkými, jednotlivě vyrůstajícími karmínově červenými květy. V české přírodě je to původní druh rodu kakost, který však z české krajiny pomalu mizí. Bývá pro své květy a nenáročnost vysazován jako vytrvalá okrasná rostlina do zahrad a parků.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Druh se vyskytuje téměř v celé Evropě, od Středomoří po jih Skandinávie a Irsko, na východě až po oblasti na Urale a v okolí Kavkazu. Byl dovezen a zdomácněl v Severní Americe a na Novém Zélandu.

V České republice roste roztroušeně v teplých oblastech středních Čech a střední a jižní Moravy, jinde jen ostrůvkovitě. Postupně z volné přírody mizí a je proto v „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky z roku 2012“ hodnocen jako druh, jemuž je nutno věnovat další pozornost (C4a).

Ekologie

[editovat | editovat zdroj]

Světlomilná a teplomilná rostlina upřednostňující sušší, dobře odvodněná stanoviště s vápencovým, dolomitovým, andezitovým, melafyrovým či čedičovým podkladem, v nížinách se vyskytuje ve sprašových půdách. Roste na slunných skalnatých stráních a sutích, v řídkých křovinách, na okrajích světlých lesů, ve vinicích a na loukách stepního charakteru v polohách od nížin po nadmořskou výšku asi 1500 m. Rostliny se ve volné přírodě rozmnožují rozrůstáním oddenků nebo semeny, jež vyklíčí do tří týdnů.

Popis

[editovat | editovat zdroj]
Květ kakostu krvavého

Vytrvalá rostlina s rozkladitě větvenou lodyhou vysokou 20 až 50 cm, která vyrůstá z hrubého, plazivého oddenku s nepočetnými kořeny. Lodyha je přímá nebo vystoupavá, v nodech lomená a spolu s řapíky listů je pokryta jednoduchými i žláznatými chlupy. Listy v přízemní růžici brzy zasychají a lodyžní jsou protistojné a směrem k vrcholu se jejich řapíky zkracují. Okrouhlé, oboustranně chlupaté listové čepele, dlouhé 3 až 6 cm, jsou dlanitě pěti- až sedmisečné a mají troj- až pětiklané kopinaté úkrojky. Listy se na podzim zbarvují do červených odstínů, opadávají až na konci sezony.

Kolovité květy bývají velké asi 4 cm a jsou oboupohlavné, pětičetné, v poupěti skloněné a vyrůstají jednotlivě na stopkách z paždí listů. Vytrvalé kališní lístky jsou chlupaté, elipsovité, na vrcholu špičaté, trojžilové a 1 cm dlouhé. Korunní lístky jsou obvejčité, mají krátký nehtík, na vrcholu jsou mělce vykrojené a bývají asi 2 cm dlouhé a intenzivně karmínově červené. V květu je deset tyčinek ve dvou kruzích a pětipouzdrý semeník se zahnutou čnělkou. Vnitřní tyčinky mají u báze žlázky s nektarem. Květy, rozkvétající od května do konce srpna, jsou protandrické, blizny se mohou opylit pouze pylem z jiného květu. Před deštěm a v podvečer se stopky sklápějí a koruny částečně uzavírají.

Při dozrání plodu se pouzdra semeníku oddělí a zůstávají se středním sloupkem spojena pouze zkroucenými prohnutými osinami. Za suchého počasí jsou pak zralá, eliptická, síťnatě zdobená, světle hnědá semena z pouzder vymrštěna do okolí.

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Kakost krvavý se pro své sytě zbarvené květy a na podzim i listy vysazuje jako ozdobná trvalka na plochy záhonů i na jejich lemy, stejně jako na kamenitá stanoviště, do alpínií nebo suchých zídek. Je vyšlechtěno přes čtyřicet kultivarů lišících se habitem a barvou květů, např. vínově červené 'Alpemglow', 'Bloody Graham', 'Cedrid Morris', 'Cricklewood', 'Elsbeth', 'Kristin Jakob', purpurové 'Droplet', 'Sara', 'Suleiken', 'Nyewood´, bledě růžové 'Candy Pink', Apfelblüte', bílá 'Album' nebo pestrolistá 'Cosmic'.

V zahradnictvích jsou pro zachování vyšlechtěných vlastností rostliny kakostu krvavého množeny dělením trsů nebo řízkováním. Řízkovat lze buď kořenovými řízky (segmenty oddenků) či bazálními řízky (rozdělením jarních listových růžic s části oddenků), nebo speciálním pěstováním z tkáňových kultur.

Oddenek rostliny obsahuje třísloviny a proto se v minulosti používal pro stavění krvácení.[1][2][3][4][5]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Porost kvetoucího kakostu krvavého
    Porost kvetoucího kakostu krvavého
  • Stopka, kališní a korunní lístky
    Stopka, kališní a korunní lístky
  • Listy a květ
    Listy a květ
  • Otevírající se plod
    Otevírající se plod

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ KOVÁŘ, Ladislav. BOTANY.cz: Kakost krvavý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 09.07.2007 [cit. 2015-11-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ UHER, Jiří. Kakost krvavý [online]. Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity, Lednice [cit. 2015-11-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ AtlasRostlin.cz: Kakost krvavý [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2015-11-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Kakost krvavý [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2015-11-05]. S. 205. Dostupné online. 
  5. ↑ FUTÁK, Ján; BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska III: Pakost krvavy [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1982 [cit. 2015-11-05]. S. 478–481. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (slovensky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]