Kaprouni | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | paprskoploutví (Actinopterygii) |
Infratřída | mnohokostnatí (Holostei) |
Řád | kaprouni (Amiiformes) O. P. Hay, 1929 |
Čeleď | |
Sesterská skupina | |
kostlíni | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Řád kaprouni (Amiiformes) je reliktní skupina dravých severoamerických sladkovodních mnohokostnatých ryb. Do r. 2022 byl do řádu řazen jediný recentní druh, kaproun obecný (Amia calva), ale studie založené na morfologických i molekulárních datech ukázaly, že existuje několik podobných, ale přesto rozlišitelných druhů kaprounů, z nichž jeden, A. ocellicauda byl ve zmíněném roce 2022 znovu zaveden jakožto samostatný druh (do té doby byl tento taxon považován za synonymní s kaprounem obecným).[1] Patrně existují ještě minimálně dva další, dosud (v r. 2023) nepopsané druhy.[2]
Kaprouni mají protáhlé nízké tělo (dorůstají délky až přes 1 m),[2] relativně dlouhou hřbetní ploutev, jejíž vlnění umožňuje kaprounům pomalý pohyb vpřed i vzad, dále tenké, původně ganoidní šupiny se silně redukovanou vrstvou ganoinu (natolik, že jsou někdy označovány za šupiny cykloidní). Ocasní ploutev je přechodem mezi homocerkním a heterocerkním typem, v zásadě jde o zkrácenou heterocerkní ploutev (z vnějšku připomíná homocerkní ploutev, ale její vnitřní stavba odpovídá spíše ploutvi heterocerkní). Kyslík přijímají nejen žábrami, ale také pomocí prokrveného plynového měchýře.[3][4]
Kromě kaprounů patří do tohoto řádu řada fosilních taxonů. Vymřelí zástupci nejbližší kaprounům jsou s nimi řazeni do čeledi kaprounovití (ta je potom v rámci paleontologických studií definována na základě osteologických znaků, konkrétně na základě stavby obratlů). Typicky šlo o sladkovodní ryby, vzácně i mořské, jejichž bohatý fosilní záznam pochází z třetihor a druhohor, nejstarší z nich (rod Amiopsis) jsou z jury.[5][6] Kaprounovití měli kosmopolitní rozšíření: jejich fosilie jsou známy ze všech kontinentů s výjimkou Antarktidy.[5][7] Někteří zástupci dosahovali značných rozměrů (kolem 2 m, Maliamia gigas snad až 3,5 m).[3][5] Další fosilní zástupci řádu jsou řazeni do samostatných čeledí: Sinamiidae (raná křída), Liodesmidae (raná jura) a Caturidae (trias až křída).[6]
Řád kaprouni je vzhledem k četným fosilním zástupcům definován relativně detailními kosterními znaky jako je snížený počet osifikovaných neurálních oblouků ocasních obratlů nebo ztráta některých lebečních kůstek (opisthoticum a pteroticum v oblasti vnitřního ucha). Spolu s dalšími čistě fosilními řády (Parasemionotiformes a Ionoscopiformes) je pak řazen do skupiny Halecomorphi, která zahrnuje všechny ryby fylogeneticky bližší kaprounům než kostlínům.[6] Spolu s ostatními zástupci Halecomorphi sdílí kaprouni několik dalších znaků, z nichž nejvýraznější je podíl kosti symplecticum na stavbě čelistního kloubu.[4]
V některých studiích byli kaprouni (resp. Halecostomi) považováni za sesterskou skupinu kostnatých ryb (Teleostei),[3] ale rozsáhlé fylogenetické studie podporují jejich sesterský vztah ke kostlínům (resp. širší skupině Ginglymodi zahrnující i vymřelé řády blízké kostlínům). Společně pak tyto skupiny tvoří infratřídu mnohokostnatí (Holostei).[1][8]