Karburátor

Karburátor (zastarale zplynovač podle německého Vergaser) je součást zážehového spalovacího motoru, v níž dochází k přípravě zápalné směsi benzínu a vzduchu v potřebném množství a v potřebném poměru vzduchu a benzínu podle zatížení motoru a jeho otáček. Hlavním úkolem karburátoru je dávkování a jemné rozprášení benzínu do proudu vzduchu nasávaného do spalovacího prostoru motoru.

Princip karburátoru vynalezl v roce 1893 Karl Maybach. (Poprvé se o jednoduchý karburátor pokusil mezi lety 1862–1863 belgický vynálezce Étienne Lenoir u plynového motoru vlastní konstrukce. V tomto případě nešlo ještě o benzínový motor.[1])

Karburátor je nepřesné zařízení, proto se s příchodem emisních limitů pro osobní automobily od jeho používání upustilo (v EU bylo implementací emisních norem po roce 1992 jeho použití de-facto znemožněno)[2] a přešlo se na mnohem přesnější elektronicky řízené vstřikování paliva.

Základní části

[editovat | editovat zdroj]
Základní princip jednoduchého karburátoru
  • směšovací komora
  • difuzor
  • plováková komora
  • plovák
  • odvzdušňovací ventil
  • jehlový ventil
  • rozprašovací trubice
  • škrticí klapka

Další části karburátoru

[editovat | editovat zdroj]
  • zařízení pro spouštění studeného motoru (přeplavovací kolík, sytič nebo přívěra vzduchu)
  • systém volnoběžných otáček
  • akcelerační pumpička
  • obohacovač částečného a plného zatížení
  • přechodový systém
  • elektromagnetický odpojovač
  • mechanismus ovládání 2. stupně (mechanicky/podtlakem)

Princip činnosti

[editovat | editovat zdroj]

Při nasávání směsi do motoru prochází vzduch zúžením ve tvaru nerovnoměrného oboustranného trychtýře (difuzoru), kde díky Bernoulliho jevu stoupá rychlost proudění vzduchu a snižuje se jeho tlak, čímž se přes trysku (injektor) přisává do proudícího vzduchu palivo z komory karburátoru a tříští jej na malé kapičky. Odsátím části paliva poklesne v plovákové komoře hladina a jehlový ventil mechanicky propojený s plovákem pootevře palivové potrubí, čímž se opět zvýší hladina paliva v komoře a jehlový ventil přítok dalšího paliva uzavře.

Rozdělení karburátorů

[editovat | editovat zdroj]

Karburátory se dělí podle několika kritérií:

  • Podle polohy směšovací komory
    • spádové – směšovací komora je umístěna vertikálně a proud vzduchu prochází shora dolů
    • horizontální – směšovací komora je umístěna vodorovně
    • šikmé – směšovací komora je umístěna šikmo a proud vzduchu prochází shora dolů
  • Podle způsobu regulace množství směsi
    • se škrtící klapkou – proud směsi do spalovacího prostoru motoru je regulován otočnou klapkou
    • s šoupátkem – proud směsi do spalovacího prostoru motoru je regulován posuvným šoupátkem
  • Podle počtu směšovacích komor
    • jednoduché – mají pouze jednu směšovací komoru
    • dvojité (vícenásobné) – mají dvě nebo více směšovacích komor, které se otevírají najednou
    • dvoustupňové – mají dvě nebo více směšovacích komor, které se otevírají postupně podle potřeby
    • rovnotlaké – mají měnitelný průřez difuzoru, čímž se udržuje konstantní podtlak

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ JÍLEK, František; KUBA, Josef; JÍLKOVÁ, Jaroslava. The World Inventions in Dates. Praha: Nár. tech. muzeum, 1979. S. 106. (anglicky) 
  2. ↑ https://www.autoforum.cz/technika/vykon-aut-zvysovala-po-dekady-dnes-zapomenuta-technologie-zakazana-byla-v-roce-1992 - Výkon aut zvyšovala po dekády dnes už zapomenutá technologie, zakázali ji v roce 1992

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.