Karim Asad Ahmad Khan | |
---|---|
Karim Khan v roce 2022 | |
3. Vrchní prokurátor Mezinárodního trestního soudu | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 16. června 2021 | |
Předchůdce | Fatou Bensouda |
Rodné jméno | Karim Asad Ahmad Khan |
Narození | 30. března 1970 (54 let) Edinburgh |
Občanství | britské |
Choť | Dato Shyamala Alagendra |
Rodiče | Saeed Khan |
Příbuzní | Imran Ahmad Khan[1][2] (sourozenec) |
Alma mater | King's College London Wolfson College, Oxford |
Profese | právník, advokát |
Náboženství | islám |
Commons | Karim Ahmad Khan |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karim Asad Ahmad Khan (* 30. března 1970 Edinburgh) je britský právník zaměřující se na mezinárodní trestní právo a mezinárodní právo lidských práv. Od roku 2021 je vrchním žalobcem Mezinárodního trestního soudu.
Mezi lety 1997 a 1998 pracoval u úřadu žalobce Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a později působil v rámci Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu (ICTR).[3]
Mezi lety 2006 a 2007 byl obhájcem libérijského prezidenta Charlese Taylora, kterého Mezinárodní trestní tribunál pro Sierra Leone odsoudil k 50 letům vězení za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.
V roce 2011 úspěšně hájil keňského politika Williama Rutto před Mezinárodním trestním soudem (ICC), kterého nakonec soud zprostil všech obvinění.[4]
Khan zastupoval skupinu anglofonních právníků pro lidská práva obviněných z terorismu a dalších trestných činů před vojenským soudem v Yaoundé v Kamerunu jako mezinárodní právní poradce od února 2017 do září 2017. Vedl tým, který radil chamům a albánským komunitám ve vztahu k jejich vyhoštění z Řecka a následnému vyvlastnění majetku po druhé světové válce. Byl hlavním advokátem ve velkém případu obětí v Sierra Leone vyplývajícím z intervence ECOMOG v letech 1999–2002 a zastupoval více než 100 000 žalobců z komunit Kipsigi a Talai v Keni, kteří hledali nápravu za údajná porušení lidských práv spáchaná během britské koloniální vlády. Khan uvedl: „Některé historické křivdy je třeba uznat... Je to něco, co mě velmi vášnivě zajímá a stojí to za to.“[5]
12. února 2021 byl zvolen vrchním žalobcem Mezinárodního trestního soudu (MTS) na devítileté funkční období. Při volbě obdržel 72 hlasů (pro zvolení bylo třeba 62) z celkových 123 možných. Khan se stal třetím vrchním žalobcem MTS a vůbec prvním zvoleným tajným hlasováním. Na pozici byl nominován Velkou Británií. Úřadu se ujal v červnu 2021, kdy nahradil gambijskou právničku Fatou Bensouda.[6]
V září 2021 Khan obnovil vyšetřování zločinů spáchaných Tálibánem a Islámským státem v Chorasánu v Afghánistánu, které bylo přerušeno v roce 2020 na žádost vlády v Kábulu. Zrušil vyšetřování válečných zločinů v Afghánistánu spáchaných mezinárodními silami, včetně Spojených států. Rovněž ukončil vyšetřování týkající se používání tajných věznic CIA ve Polsku, Rumunsku a Litvě na počátku 2000, kde byli unesení vězni vyslýcháni a mučeni pro jejich údajné členství v Tálibánu nebo Al-Káidě. Khan uvedl, že vyšetřování byla ukončena kvůli omezeným finančním prostředkům ICC.[7]
V dubnu 2022 se Khan vyjádřil k válce na Ukrajině: „Máme důvodné podezření, že jsou páchány zločiny spadající do jurisdikce soudu.“ O jedenáct měsíců později požádal o dva zatykače, obviňující Vladimira Putina a Mariju Lvovovou-Belovou z porušení dvou pravidel Římského statutu týkajících se systematické deportace (včetně únosů dětí), přesunu a braní rukojmí. V reakci na to Rusko vydalo zatykač na Khana.[8]
Během války mezi Izraelem a Hamásem naznačil Khan již v roce 2023, že Hamás i Izrael by mohli být stíháni ICC. Dne 17. listopadu 2023 Khan uvedl, že ICC obdržel společnou žádost Jihoafrické republiky, Bangladéše, Bolívie, Komor a Džibuti o vyšetření údajných izraelských válečných zločinů.[9] Jihoafrická ministryně zahraničí Naledi Pandor se na Khana obrátila s dotazem, proč byl schopen vydat zatykač na ruského prezidenta Putina, ale ne na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.[10] Izraelská vláda svolala mimořádná zasedání kvůli obavám, že ICC by mohl připravovat zatykače na Netanjahua, další vysoké představitele nebo důstojníky izraelských obranných sil. Rozhodla se kontaktovat soud a „vlivné diplomaty“ s cílem zablokovat vydání zatykačů.[11]
Dne 20. května 2024 Khan na základě doporučení panelu expertů ICC, mezi nimiž byli mimo jiné Theodor Meron a Amal Clooney, podal žádost o vydání zatykače na lídra Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára, šéfa vojenského křídla Hamásu Muhammada Dajfa, šéfa politického křídla Hamásu Ismáíla Haníja, izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a izraelského ministra obrany Jo'ava Galanta.[12] Prezident Spojených států Joe Biden označil žádost za „pobuřující“, zatímco Netanjahu nazval Khana jedním z „největších antisemitů moderní doby“.[13]
Karimův otec je pákistánský dermatolog a jeho matka zdravotní sestra pocházející z Velké Británie.[14]
Hlásí se k islámu a je aktivním členem Ahmadíjské muslimské komunity, které bylo v Pákistánu zakázáno se označovat za muslimy zákonem o rouhání. Toto v něm podle jeho slov prohloubilo zájem o mezinárodní právo lidských práv. Jeho žena je malajsijská právnička Dato Shyamala Alagendra. Má 2 syny.[15]
Jeho bratrem je britský konzervativní politik Imran Ahmad Khan, odsouzený v roce 2022 za sexuální delikt k 18 měsícům vězení a po vypršení poloviny trestu byl 22.2.2023 propuštěn.[16]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karim Ahmad Khan na anglické Wikipedii.