Karl Kessler
| Karl Kessler | |
|---|---|
 | |
| Narození | 19. listopadujul. / 1. prosince 1815greg. Sokolovka |
| Úmrtí | 3.jul. / 15. března 1881greg. (ve věku 65 let) Petrohrad |
| Místo pohřbení | Smolenský luterský hřbitov |
| Alma mater | Imperátorská petrohradská univerzita |
| Povolání | ornitolog, zoolog a ichtyolog |
| Zaměstnavatelé | Petrohradská státní univerzita (1856–1862) Petrohradská státní univerzita (1867–1873) Petrohradská státní univerzita Kyjevská univerzita |
| Ocenění | Řád sv. Anny 1. třídy Řád sv. Stanislava 2. třídy Řád sv. Stanislava 1. třídy Řád sv. Anny 2. třídy Řád sv. Vladimíra 2. třídy |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karl Fedorovič Kessler (19. listopadu 1815 – 3. března 1881 Petrohrad) byl baltsko-německý zoolog, ichtyolog a ornitolog, který od roku 1862 do své smrti působil jako profesor biologie na Petrohradské státní univerzitě v ruckém Sankt-Petěrburgu. Byl jedním z prvních zoogeografů, a zasloužil se o položení základů pro teorii vzájemné pomoci, kterou ke sklonku 19. století rozvedl geograf, geolog a darwinista Petr Kropotkin.
Život
[editovat | editovat zdroj]Kessler se narodil v německém Königsbergu. Jeho otec byl královským lesníkem, rodina se ještě za Kesslerova dětství přestěhovala do Velikého Novgorodu. Kessler se přihlásil na Petrohradskou univerzitu, kde studoval pod ruským zoologem a mineralogem Stepanem Semenovičem Kutorgou. Po vystudování prvního oboru nejprve pracoval jako učitel matematiky, v roce 1837 pak odjel se svým spolužákem z univerzity, botanikem Nikolajem Železnovem na expedici do Finska, a po návratu z ní se vrátil ke studiu. V roce 1840 obhájil svou diplomovou práci zabývající se zadními končetinami ptáků ve vztahu k jejich systematice, a o dva roky později obhájil svou dizertační práci, v níž se zabýval kostrou datlovitých a klasifikací této čeledi ptáků. Poté byl zaměstnán Kyjevskou univerzitou a po léta se zabýval ptáky a rybami žijícími na území Ukrajiny. Studoval jak sladkovodní, tak mořské druhy ryb. Přišel také s teorií, že Černé moře bylo v minulosti spojeno s Kaspickým mořem několika toky. Formálně popsal například parmu sevanskou.
V roce 1868 se Kessler zasloužil o založení Sankt-Petěrburgské přírodovědecké společnosti. V roce 1879 na své přednášce pronesl, že v rámci jednotlivých druhů živočichů hraje významnou roli vzájemná pomoc a kooperace. Jeho domněnky, podle nichž vnitrodruhová kompetice hraje menší roli v evoluci než vzájemná pomoc, ovlivnily ruského geografa, geologa a darwinistu Petra Kropotkina, který Kesslerovu přednášku zmiňuje v první kapitole své knihy Vzájemná pomoc: Faktor evoluce (Mutual Aid: A Factor of Evolution).
Druhy pojmenované na Kesslerovu počest
[editovat | editovat zdroj]Několik druhů živočichů bylo pojmenováno na Kesslerovu počest za jeho přínos oboru zoologie. Mezi nimi je to například drozd západočínský (Turdus kessleri).
