Karl Nordström | |
---|---|
Narození | 11. července 1855 Farnost Stenkyrka, diecéze Göteborg |
Úmrtí | 16. srpna 1923 (ve věku 68 let) Drottningholmský palác |
Místo pohřbení | Severní hřbitov (od 1923; 59°21′42″ s. š., 18°1′31″ v. d.) |
Povolání | malíř a kreslíř |
Manžel(ka) | Tekla Nordströmová (1886–1923) |
Děti | Elsa Nordströmová |
Významná díla | Paprsky světla Údolí Hoga na Tjörnu Umělcova žena |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karl Fredrik Nordström (11. července 1855 Stenkyrka socken – 16. srpna 1923 Drottningholm) byl švédský malíř.
Studoval na stockholmské Královské akademii pod vedením Edvarda Perséa. Pak studoval ve Francii a Belgii, kde se seznámil s impresionismem.[1] Vystavoval na Pařížském salonu a pobýval v Grez-sur-Loing, kde se seznámil se svojí manželkou, grafičkou Teklou Lindeströmovou. Po návratu do Švédska se zařadil k hnutí Opponenterna, které vedl Ernst Josephson. Tvořili je mladí malíři se zahraničními zkušenostmi, kteří usilovali o reformu uměleckého vzdělávání a demokratizaci kulturního života. Jejich požadavky byly zamítnuty, v roce 1886 proto založili sdružení Konstnärsförbundet jako protiváhu Akademie.[2] Nordström byl v letech 1896 až 1920 předsedou této organizace a učil na její malířské škole.
V Nordströmově malířské tvorbě dominovala krajinomalba. Žil a pracoval na rodném ostrově Tjörn, ve Skansenu a nedaleko Varbergu, kde vytvořil varberskou školu, jejímž programem byl syntetismus. Závěrečnou fázi jeho tvorby ovlivnil také expresionismus.[3] Nordströmovy obrazy se objevily na Světové výstavě 1889, na výstavě švédského umění v Petrohradě roku 1900 a na výstavě berlínské secese roku 1910. Zasloužil se o otevření výstavní síně Liljevalchs konsthall na Djurgården. Přátelil se s Augustem Strindbergem a Nilsem Kreugerem, jeho mecenášem byl Evžen Švédský.
Je po něm pojmenována ulice na stockholmském předměstí Södra Ängby.