Karnosin | |
---|---|
Obecné | |
Sumární vzorec | C₉H₁₄N₄O₃ |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 305-84-0 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 226,106 59 Da |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karnosin je dipeptid tvořený dvěma aminokyselinami, beta-alaninem a histidinem. Vyskytuje se v lidském organismu, nejvíce v kosterních svalech, srdci, játrech a některých částech mozku.[1] Karnosin lze vstřebávat jednak ze stravy, prodává se také jako potravinový doplněk. Hlavními zdroji karnosinu ve stravě jsou maso, ryby, vejce a v menší míře i mléko. Karnosin byl objeven ruským vědcem Vladimirem S. Gulevičem na počátku 20. století.
Karnosin je především pufr (látka udržující stabilní pH uvnitř buněk). Může hrát roli také v regulaci vstupu vápenatých iontů do buněk, svalového stahu, ochraně před kyslíkovými radikály a nechtěnou glykací v buňkách.[1]
Karnosin je podáván jako potravní doplněk. Skutečná účinnost v jednotlivých indikacích však mnohdy není dostatečně prokázána. Udává se jeho pozitivní vliv na hybnost kosterní svaloviny, zejména u starších osob, na zpomalování stárnutí a kognitivní funkce. Chybí však dostatečně relevantní data.[1] Používání karnosinu u autistických pacientů je podpořeno jednou studií z roku 2002; dvě studie z roku 2018 významné zlepšení stavu autistických pacientů nepozorují.[2][3][4]