Kasiope | |
---|---|
Kasiope plavuňovitá (Cassiope lycopodioides) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | vřesovcotvaré (Ericales) |
Čeleď | vřesovcovité (Ericaceae) |
Rod | kasiope (Cassiope) D.Don, 1834 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kasiope (Cassiope) je rod rostlin z čeledi vřesovcovité. Jsou to drobné keříky s hustě čtyřřadými drobnými listy a bílými nebo růžovými zvonkovitými květy. Rod zahrnuje 17 druhů a je rozšířen v chladných oblastech Evropy, Asie a Severní Ameriky. Jediným evropským druhem je arktická kasiope čtyřhranná (Cassiope tetragona). Některé druhy jsou pěstovány jako skalničky.
Zástupci rodu kasiope jsou stálezelené, trpasličí, poléhavé, vystoupavé nebo přímé keře dorůstající výšky od 2 do 30 cm. Listy jsou přisedlé, vstřícné, křižmostojné, hustě nahloučené, obvykle čtyřřadé. Čepel listů je drobná, šupinovitá, celokrajná nebo s třásnitým okrajem, bez žilnatiny. Květy jsou jednotlivé, úžlabní, stopkaté a převislé, obvykle pětičetné. Kališní lístky jsou téměř zcela volné. Koruna je bílá nebo růžová, zvonkovitá, zakončená směrem ven vyhnutými laloky. Tyčinek je 8 až 10, mají rovné nitky a nevyčnívají z květů. Semeník je svrchní, s válcovitou čnělkou zakončenou hlavatou bliznou. Obsahuje 4 nebo 5 komůrek, v každé z nich je mnoho vajíček. Plodem je kulovitá nebo vejcovitá tobolka. Plody spočívají na dlouhé stopce a obsahují mnoho drobných bezkřídlých semen.[1][2][3]
Rod kasiope zahrnuje 17 druhů. Je rozšířen obtočnově v arktických a subarktických oblastech Evropy, Asie i Severní Ameriky. V Číně a západních oblastech Severní Ameriky jeho areál vybíhá k jihu. Izolovaný areál je v oblasti Himálaje a severního Myanmaru.[4] Největší počet druhů (celkem 11, z toho 6 endemických) roste v Číně. V Evropě tento rod zastupuje pouze kasiope čtyřhranná (Cassiope tetragona), druh rozšířený od Skandinávie a Špicberků přes severní Rusko, Sibiř až po ruský Dálný východ, dále v Grónsku a severních oblastech Severní Ameriky. V Severní Americe rostou celkem 3 druhy, nejdále na jih (do Kalifornie) zasahuje kasiope Mertensova (Cassiope mertensiana).[5][6]
Kasiope čtyřhranná dosahuje v severním Grónsku společně s trpasličí vrbou arktickou (Salix arctica) téměř severní hranice rozšíření kvetoucích rostlin (83° severní šířky).[7]
V řecké mytologii je Kassiope (Kassiopeia) krásná manželka krále Kéfea z Etiopie. Jejich dcerou byla Andromeda. Podle pověsti byla Kassiope pro svou pýchu za trest přikována k obloze a proměněna v souhvězdí.[8][9] Vědecké jméno Cassiope nese též rod fosilních mořských plžů z čeledi †Cassiopidae a je to i druhové jméno některých dalších organismů, např. babočkovitého motýla Selenophanes cassiope.
Rod Cassiope je v současné taxonomii čeledi vřesovcovitých řazen do podčeledi Cassiopoideae a představuje jediný rod této podčeledi. Sesterskou skupinou je podčeleď Ericoideae.[4] V minulosti byly do rodu Cassiope někdy řazeny i dva druhy, v současné taxonomii řazené do samostatného rodu Harrimanella v rámci podčeledi Harrimanelloideae: H. hypnoides (druh rozšířený i v severní Evropě) a H. stelleriana.
Některé druhy jsou pěstovány jako skalničky. Jsou ceněné pro svůj delikátní vzhled, jejich pěstování je však obtížné. Daří se jim v kyselé, rašelinné, vlhké půdě na světlém ale chladnějším stanovišti. Zalévat je třeba měkkou, dešťovou vodou. Rozmnožují se řízkováním v srpnu, hřížením nebo dělením.[3][10][11][12] Byly vyšlechtěny též okrasné kultivary.