Kastileja | |
---|---|
Castilleja purpurea | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
Čeleď | zárazovité (Orobanchaceae) |
Rod | kastileja (Castilleja) Mutis ex L.f., 1982 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kastileja (Castilleja) je rod rostlin z čeledi zárazovité. Jsou to zelené, poloparazitické byliny s jednoduchými střídavými listy a málo nápadnými trubkovitými květy. Celá řada druhů kvete velmi nápadně, neboť mají v květenství výrazně, jasně zbarvené listeny. Rod zahrnuje asi 200 druhů a je rozšířen výhradně v Americe. Největší počet druhů roste v západních oblastech USA. Jsou to velmi pohledné a nápadné rostliny, vzhledem k poloparazitickému způsobu života se však nepěstují. Druhy s červenými listeny v květenství jsou vesměs opylovány kolibříky.
Kastileje jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny, v teplejších oblastech i keře. Jsou to poloparazitické rostliny, získávající živiny z kořenů hostitelských rostlin podobně jako např. světlík či černýš. Listy jsou střídavé, přisedlé, celistvé nebo zpeřeně laločnaté. Květenstvím je krátký či prodloužený hrozen nebo klas. Listeny v květenství jsou často velmi nápadně zbarvené a výraznější než samotné květy. Kalich je trubkovitý, dvou nebo čtyřlaločný. Koruna je dlouhá, trubkovitá, dvoupyská, zelená, v koncové části někdy zbarvená. Horní pysk koruny tvoří zoban ukrývající 4 tyčinky. Nitky tyčinek jsou přirostlé v polovině nebo nad polovinou korunní trubky. Blizna je hlavatá nebo lehce dvoulaločná. Plodem je vejcovitá nebo kulovitá, pouzdrosečná tobolka obsahující mnoho drobných semen.[1][2]
Rod kastileja zahrnuje asi 200 druhů. Centrum rozšíření je v západních oblastech Severní Ameriky. Několik druhů se vyskytuje též na východě Severní Ameriky, ve Střední Americe, Karibiku, jihoamerických Andách a severní Asii. Druh Castilleja pallida zasahuje i do severovýchodní Evropy v oblasti Ruska.[1][3] Na otevřených stanovištích v západní části USA jsou tyto rostliny dosti běžné.[4] Některé druhy vystupují v horách i nad hranici lesa, např. Castilleja rupicola[5]
Kastileje mají zajímavou biologii. Podobně jako jiné poloparazitické rostliny z čeledi zárazovité se přisávají prostřednictvím haustorií na kořeny hostitelských rostlin a čerpají z nich vodu a minerální látky. Spektrum jejich hostitelů je dosti široké, nejčastěji jsou to zástupci trav nebo bobovitých. Rostliny mohou růst i bez hostitele, mají však v takovém případě velmi sníženou vitalitu. Nevytvářejí alkaloidy, pokud však parazitují na rostlinách které je obsahují (např. lupina), mohou je druhotně obsahovat také.[6][4] Kastileje s nápadnými červenými listeny v květenství jsou přizpůsobeny opylování kolibříky. Méně nápadné druhy zpravidla opyluje hmyz, zejména čmeláci a včely.[5] Na rostlinách se živí housenky řady druhů hnědásků rodů Euphydryas, Chlosyne a Thessalia.[7]
Rod Castilleja byl v minulosti společně s řadou dalších poloparazitických rodů řazen do čeledi Scrophulariaceae. V systému APG II z roku 2003 byly tyto rody v rámci reorganizace celého řádu Lamiales přeřazeny do čeledi Orobanchaceae.[8] Na základě molekulárních studií byla do rodu Castilleja přeřazena řada druhů z blízce příbuzného, severoamerického rodu Orthocarpus.
Kastileje jsou v době květu velmi nápadné rostliny, které se často objevují na fotografiích americké horské přírody. Vzhledem k poloparazitickému způsobu života a závislosti na hostiteli se nepěstují.