Katie Volynetsová
| Katie Volynetsová | |
|---|---|
_11_(cropped).jpg) Katie Volynetsová na US Open 2023 | |
| Stát |  Spojené státy americké |
| Datum narození | 31. prosince 2001 (22 let) |
| Místo narození | Walnut Creek, Kalifornie, Spojené státy americké[1] |
| Výška | 170 cm[1] |
| Profesionál od | 2018 |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 1 604 002 USD |
| Tenisová raketa | HEAD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 200–139 |
| Tituly | 0 WTA, 1 WTA 125, 2 ITF |
| Nejvyšší umístění | 57. místo (26. srpna 2024) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 3. kolo (2023) |
| French Open | 2. kolo (2022, 2024) |
| Wimbledon | 2. kolo (2024) |
| US Open | 1. kolo (2019, 2021, 2023, 2024) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 14–19 |
| Nejvyšší umístění | 447. místo (9. května 2022) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Wimbledon | 2. kolo (2024) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 26. srpna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Katie Volynetsová (* 31. prosince 2001 Walnut Creek, Kalifornie) je americká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V sérii WTA 125 vybojovala jednu singlovou trofej. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2024 na 57. místě a ve čtyřhře v květnu 2022 na 447. místě. Trénuje ji Alejandro Dulko. Dříve tuto roli plnil Henner Nehles.[1]
Soukromý život
[editovat | editovat zdroj]Narodila se roku 2001 ve Walnut Creeku do rodiny ukrajinských imigrantů, kteří odešli do Spojených států v polovině 90. let dvacátého století a usadili se v Kalifornii. Rodinné předky má v Kyjevě a Dnipru. Plynně hovoří ukrajinsky, rusky a anglicky. Tenis, který začala hrát v pěti letech, preferovala před plaváním, jemuž se závodně věnovala matka.[3][4]
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]V prosinci 2016 vyhrála floridský Orange Bowl v kategorii 16letých a stala se první juniorkou od roku 1993, která v jediné sezóně navázala na triumf z předchozí události Eddie Herr Championships.[3]
_29.jpg)
V rámci okruhu ITF debutovala v červnu 2017, když na turnaji v jihokarolínském Sumteru dotovaném 25 tisíci dolary přehrála v závěrečném kvalifikačním kole Brazilku Luisu Stefaniovou. V závěru druhé sady úvodního kola pak skrečovala krajance Francesce Di Lorenzové. Dvě trofeje v této úrovní tenisu si odvezla z floridských turnajů s maximálním rozpočtem 100 tisíc dolarů. První z nich vybojovala během května 2021 v Bonita Springs, kde v třísetové finálové bitvě zdolala Rumunku Irinu Baraovou. Přes stejnou soupeřku postoupila do finálového duelu v Palm Harbouru během dubna 2022, v němž ji nezastavila Číňanka Wang Si-jü z poloviny druhé stovky žebříčku.[5][2]
Do kvalifikace okruhu WTA Tour premiérově zasáhla na dubnovém Silicon Valley Classic 2019 z kategorie Premier, kde podlehla Kristie Ahnové z druhé světové stovky.[5] Titul ze srpnového Juniorského mistrovství Spojených států 2019 do 18 let v San Diegu jí zajistil divokou kartu do ženského singlu US Open 2019. V něm nastoupila do první grandslamové soutěže.[6] V úvodním kole však nenašla recept na pozdější kanadskou vítězku a světovou patnáctku Biancu Andreescuovou. Jednalo se o její první zápas v hlavní soutěži túry WTA. Mimo grandslam si dvouhru poprvé zahrála na říjnovém BGL Luxembourg Open 2019, kde podlehla páté nasazené Slovence Viktórii Kužmové z šesté desítky klasifikace. První soutěžní zápas vyhrála na únorovém Abierto Mexicano Telcel 2020 v Acapulku. Přes Shelby Rogersovou prošla do druhé fáze, v níž ji zastavila Mexičanka Renata Zarazúová. Na TK Sparta Prague Open 2020 ze série WTA 125K nezvládla úvodní duel s Brazilkou Gabrielou Céovou.[5][2]
_55.jpg)
Na londýnském pažitu debutovala Wimbledonem 2021, když v kvalifikačním kole porazila Brazilku Beatriz Haddad Maiovou. V singlu jí však stopku vystavila sedmdesátá deváta žena žebříčku Irina-Camelia Beguová po dvousetovém průběhu. Na US Open 2021 hladce prohrála s Ajlou Tomljanovićovou. Premiéru v kategorii WTA 1000 prožila na divokou kartu během říjnového BNP Paribas Open 2021 v Indian Wells. Vstup do turnaje však proti člence světové padesátky Petře Martićové nezvládla. Na premiérovém Australian Open 2022 jí porážku z předchozí sezóny oplatila Haddad Maiová. BNP Paribas Open 2022, hraný již v tradičním březnovém termínu, znamenal vítězství nad Nizozemkou Arantxou Rusovou a porážku od dvacáté třetí nasazené Rusky Darji Kasatkinové. Na pařížském French Open 2022 dosáhla premiérové grandslamové výhry, když v prvním kole přehrála Švýcarku Viktoriji Golubicovou z šesté desítky žebříčku. Poté však nestačila na turnajovou šestnáctku Jelenu Rybakinovou. Do sezóny 2023 vstoupila postupem z kvalifikace na aucklandském ASB Classic 2023, na němž prohrála s Venus Williamsovou.[5]
Do singlu Australian Open 2023 postoupila po třech kvalifikačních výhrách včetně závěrečné nad Kristinou Mladenovicovou. První účast ve třetím kole grandslamu jí přinesla vítězství s Jevgenijí Rodinovou a světovou devítkou Veronikou Kuděrmetovovou, kdy poprvé zdolala členku elitní světové desítky. Jako první americká kvalifikantka od Davenportové v roce 1993 tak na Australian Open prošla do třetího kola.[7][5]
Finále série WTA 125
[editovat | editovat zdroj]| Legenda | |
|---|---|
| D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
| WTA 125 (1–0 D) | |
Dvouhra: 1 (1–0)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | červen 2024 | Makarska, Chorvatsko | antuka |  Majar Šarífová
|
3–6, 6–2, 6–1 |
Tituly na okruhu ITF
[editovat | editovat zdroj]| Dotace turnajů okruhu ITF | |
|---|---|
| 100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
| 60 000 $ tournaments | 40 000 $ tournaments |
| 25 000 $ tournaments | 15 000 $ tournaments |
Dvouhra (2 tituly)
[editovat | editovat zdroj]| Č. | datum | turnaj | povrch | poražená finalistka | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | květen 2021 | Bonita Springs, Spojené státy | antuka |  Irina Baraová
|
6–7(4–7), 7–6(7–2), 6–1 |
| 2. | duben 2022 | Palm Harbour, Spojené státy | antuka |  Wang Si-jü
|
6–4, 6–3 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Katie Volynets na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Katie Volynetsová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 4. července 2024
- ↑ a b c Katie Volynetsová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 4. července 2024
- ↑ a b MITSCH, Pat. Sun, Volynets sweep Orange Bowl 16s singles titles. USTA [online]. 2016-12-11 [cit. 2023-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-09. (anglicky)
- ↑ NGUYEN, Courtney. Five things to know about American qualifier Katie Volynets. Women's Tennis Association [online]. 2023-01-19 [cit. 2023-01-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e Katie Volynets Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-01-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Katie Volynets, Reese Brantmeier Prevail Over Top Teen Tennis Players in King Tourney. Times of San Diego [online]. 2019-08-12 [cit. 2023-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-12. (anglicky)
- ↑ SRIDHAR, Shrivathsa. American Volynets stuns ninth seed Kudermetova to reach third round. Reuters [online]. 2023-01-19 [cit. 2023-01-20]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Katie Volynetsová na Wikimedia Commons - Katie Volynetsová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Katie Volynetsová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Katie Volynetsová na Instagramu
