Kazimierz Sabbat | |
---|---|
Kazimierz Sabbat (kolem roku 1977) | |
Prezident Polska v exilu | |
Ve funkci: 8. dubna 1986 – 19. července 1989 | |
Předchůdce | Edward Bernard Raczyński |
Nástupce | Ryszard Kaczorowski |
Předseda Polské exilové vlády | |
Ve funkci: 5. srpna 1976 – 8. dubna 1986 | |
Předchůdce | Alfred Urbański |
Nástupce | Edward Szczepanik |
Ministr zahraničních věcí Polska v exilu | |
Ve funkci: 20. června 1979 – 7. dubna 1986 | |
Předchůdce | Zygmunt Zawadowski |
Nástupce | Zygmunt Szkopiak |
Stranická příslušnost | |
Členství | nezávislý politik |
Narození | 27. února 1913 Bieliny Kapitulne, Kongresové Polsko |
Úmrtí | 19. července 1989 (ve věku 76 let) Londýn, Spojené království |
Místo pohřbení | Gunnersbury Cemetery |
Choť | Anna Sabbat |
Alma mater | Právnická fakulta Varšavské univerzity |
Profese | politik, spisovatel a podnikatel |
Ocenění | Řád bílé orlice velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska velkodůstojník Řádu znovuzrozeného Polska |
Commons | Kazimierz Sabbat |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kazimierz Aleksander Sabbat (27. února 1913 Bieliny Kapitulne – 19. července 1989 Londýn) byl polský aktivista, v letech 1976–1986 předseda polské exilové vlády a v letech 1986–1989 exilový prezident Polska.
Narodil se ve vesnici Bieliny Kapitulne. Byl synem varhaníka Ignacyho a Francizsky. V roce 1932 složil maturitní zkoušku na gymnáziu v Mielci.[1] V roce 1939 vystudoval práva na Varšavské univerzitě. Za druhé Polské republiky a v exilu působil jako harcer. Po krátké službě u námořnictva byl poslán do brigády generála Stanisława Maczka, s níž se dostal do Spojeného království. Během služby byl zraněn. Na konci války pracoval jako jako referent pro mládež.
V roce 1948 odešel do zálohy a založil vlastní společnost na výrobu plastových výrobků. V letech 1976–1986 byl předsedou polské exilové vlády. Dne 9. ledna 1986 mu prezident Edward Raczyński udělil Řád znovuzrozeného Polska.[2] Dne 8. dubna 1986 se ujal funkce exilového prezidenta Polska[3][4] a z titulu své funkce byl vyznamenán Řádem bílé orlice.[5] V roce 1988 navštívil spolu s manželkou Spojené státy a Austrálii.[6] U příležitosti 45. výročí bitvy o Monte Cassino byl 19. května 1989 spolu s rodinou přijat na soukromé audienci papežem Janem Pavlem II.[7]
Dne 19. července 1989 kolem 19. hodiny odešel ze své kanceláře do svého domu; cestou na stanici metra Sloane Square v 19:20 hodin zkolaboval a byl převezen do nemocnice, kde byl prohlášen za mrtvého.[8][9] Příčinou smrti byl infarkt myokardu.[10] Jeho nástupcem se stal Ryszard Kaczorowski – do té doby ministr pro národní záležitosti ve vládě Edwarda Szczepanika. Stalo se tak na základě dekretu o nástupnictví před uzavřením míru.
Pohřební obřad se konal 27. července 1989 ve Westminsterské katedrále, kde byla rakev s prezidentovým tělem vystavena v kapli Panny Marie.[11] Následujícího dne byl po mši, které předsedal biskup Szczepan Wesoły, pohřben na hřbitově Gunnersbury v Londýně.[12] Na tomto místě byla později pohřbena i jeho manželka Anna Sabbat (1924–2015, rozená Sulik), která se stala jeho manželkou v roce 1949 a s níž měl tři dcery a syna.[13][14]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kazimierz Sabbat na polské Wikipedii.