Kazimierz Sabbat

Kazimierz Sabbat
Kazimierz Sabbat (kolem roku 1977)
Kazimierz Sabbat (kolem roku 1977)
Prezident Polska v exilu
Ve funkci:
8. dubna 1986 – 19. července 1989
PředchůdceEdward Bernard Raczyński
NástupceRyszard Kaczorowski
Předseda Polské exilové vlády
Ve funkci:
5. srpna 1976 – 8. dubna 1986
PředchůdceAlfred Urbański
NástupceEdward Szczepanik
Ministr zahraničních věcí Polska v exilu
Ve funkci:
20. června 1979 – 7. dubna 1986
PředchůdceZygmunt Zawadowski
NástupceZygmunt Szkopiak
Stranická příslušnost
Členstvínezávislý politik
Narození27. února 1913
Bieliny Kapitulne, Kongresové Polsko
Úmrtí19. července 1989 (ve věku 76 let)
Londýn, Spojené království
Místo pohřbeníGunnersbury Cemetery
ChoťAnna Sabbat
Alma materPrávnická fakulta Varšavské univerzity
Profesepolitik, spisovatel a podnikatel
OceněníŘád bílé orlice
velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska
velkodůstojník Řádu znovuzrozeného Polska
CommonsKazimierz Sabbat
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kazimierz Aleksander Sabbat (27. února 1913 Bieliny Kapitulne – 19. července 1989 Londýn) byl polský aktivista, v letech 1976–1986 předseda polské exilové vlády a v letech 1986–1989 exilový prezident Polska.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve vesnici Bieliny Kapitulne. Byl synem varhaníka Ignacyho a Francizsky. V roce 1932 složil maturitní zkoušku na gymnáziu v Mielci.[1] V roce 1939 vystudoval práva na Varšavské univerzitě. Za druhé Polské republiky a v exilu působil jako harcer. Po krátké službě u námořnictva byl poslán do brigády generála Stanisława Maczka, s níž se dostal do Spojeného království. Během služby byl zraněn. Na konci války pracoval jako jako referent pro mládež.

V roce 1948 odešel do zálohy a založil vlastní společnost na výrobu plastových výrobků. V letech 1976–1986 byl předsedou polské exilové vlády. Dne 9. ledna 1986 mu prezident Edward Raczyński udělil Řád znovuzrozeného Polska.[2] Dne 8. dubna 1986 se ujal funkce exilového prezidenta Polska[3][4] a z titulu své funkce byl vyznamenán Řádem bílé orlice.[5] V roce 1988 navštívil spolu s manželkou Spojené státy a Austrálii.[6] U příležitosti 45. výročí bitvy o Monte Cassino byl 19. května 1989 spolu s rodinou přijat na soukromé audienci papežem Janem Pavlem II.[7]

Dne 19. července 1989 kolem 19. hodiny odešel ze své kanceláře do svého domu; cestou na stanici metra Sloane Square v 19:20 hodin zkolaboval a byl převezen do nemocnice, kde byl prohlášen za mrtvého.[8][9] Příčinou smrti byl infarkt myokardu.[10] Jeho nástupcem se stal Ryszard Kaczorowski – do té doby ministr pro národní záležitosti ve vládě Edwarda Szczepanika. Stalo se tak na základě dekretu o nástupnictví před uzavřením míru.

Hrob Kazimierze Sabbata v Londýně (2009)

Pohřební obřad se konal 27. července 1989 ve Westminsterské katedrále, kde byla rakev s prezidentovým tělem vystavena v kapli Panny Marie.[11] Následujícího dne byl po mši, které předsedal biskup Szczepan Wesoły, pohřben na hřbitově Gunnersbury v Londýně.[12] Na tomto místě byla později pohřbena i jeho manželka Anna Sabbat (1924–2015, rozená Sulik), která se stala jeho manželkou v roce 1949 a s níž měl tři dcery a syna.[13][14]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kazimierz Sabbat na polské Wikipedii.

  1. ↑ Sprawozdanie Dyrekcji Państwowego Gimnazjum im. St. Konarskiego (Typu humanistycznego) w Mielcu za rok szkolny 1931/32. Mielec: [s.n.], 1932. Dostupné online. S. 100, 114. (polsky) 
  2. ↑ KAZIMIERZ, Sabbat. Polska na drodze do wolności i niepodległości. Toruň: Adam Marszałek, 2009. ISBN 978-83-7611-402-6. S. 6. (polsky) 
  3. ↑ Ustąpienie Prezydenta Rzeczypospolitej. S. 26. Dziennik Ustaw [online]. [cit. 2023-03-10]. S. 26. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-24. (polsky) 
  4. ↑ Protokół złożenia przysięgi przez Prezydenta Rzeczypospolitej Kazimierza Sabbata. S. 27. Dziennik Ustaw [online]. 1986-04-10 [cit. 2023-03-10]. S. 27. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-24. (polsky) 
  5. ↑ FILIPOW, Krzysztof. Order Orła Białego. Bělostok: [s.n.], 1995. S. 55. 
  6. ↑ Komunikat Kancelarii Cywilnej Prezydenta Rzeczypospolitej o wyjeździe Prezydenta Rzeczypospolitej do Stanów Zjednoczonych Ameryki Północnej i Australii. S. 47–48. Dziennik Ustaw [online]. [cit. 2023-03-10]. S. 47–48. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-09-23. (polsky) 
  7. ↑ Komunikat Kancelarii Cywilnej Prezydenta Rzeczypospolitej o audiencji Prezydenta Rzeczypospolitej u Ojca Świętego Jana Pawła II. S. 62. Dziennik Ustaw [online]. [cit. 2023-03-10]. S. 62. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-05-03. (polsky) 
  8. ↑ Protokół złożenia przysięgi przez Prezydenta Rzeczypospolitej Ryszarda Kaczorowskiego. S. 64. Dziennik Ustaw [online]. [cit. 2023-03-10]. S. 64. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (polsky) 
  9. ↑ Komunikat Kancelarii Cywilnej o zgonie Prezydenta Rzeczypospolitej ś. p. Kazimierza Sabbata i zaprzysiężeniu Prezydenta Rzeczypospolitej Ryszarda Kaczorowskiego. S. 68–69. Dziennik Ustaw [online]. [cit. 2023-03-10]. S. 68–69. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (polsky) 
  10. ↑ DASZCZYŃSKI, Roman. Ryszard Kaczorowski. wyborcza.pl [online]. [cit. 2023-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (polsky) 
  11. ↑ Komunikat Kancelarii Cywilnej o uroczystościach pogrzebowych zmarłego Prezydenta Rzeczypospolitej ś. p. Kazimierza Sabbata. S. 70–74. Dziennik Ustaw [online]. [cit. 2023-03-10]. S. 70–74. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (polsky) 
  12. ↑ Komunikat Kancelarii Cywilnej o uroczystościach pogrzebowych zmarłego Prezydenta Rzeczypospolitej ś. p. Kazimierza Sabbata. S. 74–79. Dziennik Ustaw [online]. [cit. 2023-03-10]. S. 74–79. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (polsky) 
  13. ↑ Akcja sprzątania polskich grobów. www.londyn.msz.gov.pl [online]. 2016-11-01 [cit. 2023-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (polsky) 
  14. ↑ Kazimierz Aleksander Sabbat. Find a Grave [online]. [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MATELSKI, Dariusz. Wojskowość – bezpieczeństwo wychowanie. Księga jubileuszowa profesora Lecha Wyszczelskiego w 70. rocznicę urodzin. Siedlce: [s.n.], 2012. Kapitola Losy insygniów władzy Drugiej Rzeczypospolitej (11 grudnia 1922 – 22 grudnia 1990), s. 59–78. 
Premiéři Polska
Polské království
(1916–1918)
Jan Kucharzewski (1917–1918) • Antoni Ponikowski (1918) • Jan Kanty Steczkowski (1918) • Jan Kucharzewski (1918) • Józef Świeżyński (1918) • Władysław Wróblewski (1918)
Polská lidová republika
(1918)
Druhá Polská republika
(1918–1939)
Jędrzej Moraczewski (1918–1919) • Ignacy Jan Paderewski (1919) • Leopold Skulski (1919–1920) • Władysław Grabski (1920) • Wincenty Witos (1920–1921) • Antoni Ponikowski (1921–1922) • Artur Śliwiński (1922) • Julian Nowak (1922) • Władysław Sikorski (1922–1923) • Wincenty Witos (1923) • Władysław Grabski (1923–1925) • Aleksander Skrzyński (1925–1926) • Wincenty Witos (1926) • Kazimierz Bartel (1926) • Józef Piłsudski (1926–1928) • Kazimierz Bartel (1928–1929) • Kazimierz Świtalski (1929) • Kazimierz Bartel (1929–1930) • Walery Sławek (1930) • Józef Piłsudski (1930) • Walery Sławek (1930–1931) • Aleksander Prystor (1931–1933) • Janusz Jędrzejewicz (1933–1934) • Leon Kozłowski (1934–1935) • Walery Sławek (1935) • Marian Zyndram-Kościałkowski (1935–1936) • Felicjan Sławoj Składkowski (1936–1939)
Exilové polské vlády
(1939–1990)
Władysław Sikorski (1939–1943) • Stanisław Mikołajczyk (1943–1944) • Tomasz Arciszewski (1944–1947) • Tadeusz Komorowski (1947–1949) • Tadeusz Tomaszewski (1949–1950) • Roman Odzierzyński (1950–1953) • Jerzy Hryniewski (1954) • Stanisław Mackiewicz (1954–1955) • Hugon Hanke (1955) • Antoni Pająk (1955–1965) • Aleksander Zawisza (1965–1970) • Zygmunt Muchniewski (1970–1972) • Alfred Urbański (1972–1976) • Kazimierz Sabbat (1976–1986) • Edward Szczepanik (1986–1990)
Polská lidová republika
(1944–1989)
Edward Osóbka-Morawski (1944–1947) • Józef Cyrankiewicz (1947–1952) • Bolesław Bierut (1952–1954) • Józef Cyrankiewicz (1954–1970) • Piotr Jaroszewicz (1970–1980) • Edward Babiuch (1980) • Józef Pińkowski (1980–1981) • Wojciech Jaruzelski (1981–1985) • Zbigniew Messner (1985–1988) • Mieczysław Rakowski (1988–1989) • Czesław Kiszczak (1989) • Tadeusz Mazowiecki (1989)
Třetí Polská republika
(od 1989)
Tadeusz Mazowiecki (1989–1991) • Jan Krzysztof Bielecki (1991) • Jan Olszewski (1991–1992) • Waldemar Pawlak (1992) • Hanna Suchocká (1992–1993) • Waldemar Pawlak (1993–1995) • Józef Oleksy (1995–1996) • Włodzimierz Cimoszewicz (1996–1997) • Jerzy Buzek (1997–2001) • Leszek Miller (2001–2004) • Marek Belka (2004–2005) • Kazimierz Marcinkiewicz (2005–2006) • Jarosław Kaczyński (2006–2007) • Donald Tusk (2007–2014) • Ewa Kopaczová (2014–2015) • Beata Szydłová (2015–2017) • Mateusz Morawiecki (2017–2023) • Donald Tusk (od 2023)