Kentau

Kentau Кентау
Kentau
znak
Poloha
Souřadnice	43°31′1″ s. š., 68°30′16″ v. d.
Nadmořská výška	436 m n. m.
Časové pásmo	UTC+6
Stát	Kazachstán Kazachstán
Oblast	Turkestánská
Kentau Kentau, Kazachstán
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	71,04 km²
Počet obyvatel	70 347 (2021)
Hustota zalidnění	990,2 obyv./km²
Etnické složení	Kazaši, Uzbeci
Náboženské složení	islám
Správa
Status	město
Starosta	Tasov Žandos Kalmurzajevič
Vznik	1955
Oficiální web	e-kent.gov.kz
Telefonní předvolba	+7 72536
PSČ	160400
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kentau kazašsky Кентау je město v Turkestánské oblasti v Kazachstánu. Nachází se na jižním úpatí hřebene Karatau, 24 km severovýchodně od města Turkestán a 190 km od Šymkentu. V roce 2021 zde žilo 70 347 obyvatel.

Geografie

Zeměpisná poloha

Kentau se nachází v jižním Kazachstánu v Turkestánské oblasti, 24 km severovýchodně od města Turkestán. Leží při jižním úpatí Karatau, což je severozápadní výběžek Ťan-šanu. V okolí Kentau jsou ložiska polymetalických rud. Na západní hranici města se nachází bývalý povrchový důl Mirgalimsaj, kde se těžil baryt, olovo, zinek a stříbro. Dnes je důl odstaven a částečně zaplaven vodou.

Klima

Kentau má chladné semiaridní podnebí. Léta jsou zde horká a suchá, průměrná letní teplota je 26 °C. Celoročně je zde velmi málo srážek, většina z nich spadne v zimě a na jaře. Roční úhrn srážek se pohybuje kolem 220 mm.

Historie

Předsovětské období

V blízkosti Kentau se nachází starý důl, kde se našly zbytky hornických nástrojů z 9. století.^[1] První písemné zdroje o oblasti budoucího města sahají do 13. století, kdy se zde těžila měď, stříbro a olovo. V 19. století do oblasti pronikli první ruští podnikatelé. První ruský důl zde otevřel orenburský obchodník Pervušin, který zde těžil olovo ale jen několik let. Po něm se zde objevili obchodníci Ivanov a Babatajev, kteří vyměňovali s domorodci knoflíky, špendlíky a další drobnosti za cenné suroviny. Otevřeli zde ruské doly, kde se pracovalo s obyčejným krumpáčem, vsedě nebo vleže. Ruda se vytahovala ručně v pytlích.^[2]

Sovětské období

V roce 1917, krátce po říjnové revoluci, byl založen důl Ačisaj, kde se těžilo olovo. Ačisaj v kazaštině znamená hořké údolí. Skutečný rozvoj těžby v oblasti přišel až ve 20. letech 20. století, kdy do oblasti dorazila expedice vedená geologem Kňazevem. V tajné zprávě z roku 1929 se uvádí, že tato oblast je nejdůležitější těžební oblastí v celém SSSR a doporučuje se urychlený rozvoj. V roce 1941 objevil horník Mirgalim Fachrezitdinov nová velká ložiska olova a důl byl po něm pojmenován Mirgalimsaj. Již na začátku 50. let se tento důl stal jedním z největších na světě.^[2]

Doly a osady kolem nich budovali japonští váleční zajatci, Řekové, kazašští horalé, Tataři, Čečenci a židé deportovaní z Gruzie. Z celého SSSR byly do důlních osad posíláni důlní odborníci. Do roku 1949 většinou všichni bydleli jen ve stanech a provizorních dřevěných barácích. V roce 1949 Pjotr Stavrovič Kuimsar, který byl vyhnán jako nepřítel lidu z Gruzie, začal s výstavbou dvoupatrových domů ve městě. Když bylo v 50. letech 20. století dovoleno Řekům se vrátit do své vlasti, odmítli a rozhodli se v důlních osadách zůstat. V roce 1952 byla založena hornická osada Mirgalimsaj, která je považována za začátek dnešního města.^[2]

Dne 1. srpna 1955 došlo ke sloučení hornických osad Kantagi a Mirgalimsaj a tím vzniklo dnešní město Kentau, které ten den získalo i městská práva.^[3] Město, které se pyšnilo, že v něm žije 44 národností, se rychle rozrůstalo a v roce 1959 v něm již žilo 38 000 obyvatel. Ekonomika města byla téměř výhradně zaměřena na těžbu, největším zaměstnavatelem Achčisajský Polymetalický kombinát. V roce 1959 Rada ministrů Kazašské SSR rozhodl v Kentau založit továrnu na výrobu transformátorů. V roce 1965 byl zahájen provoz širokorozchodné železnice spojující Kentau s Turkestánem.

V roce 1971 byl schválen plán rozvoje města, podle kterého měly pětipodlažní panelové domy charakterizovat panoráma města. Díky těmto budován od počátku Kentau vypadalo jako skutečné město a ne jak například sousední Turkestán, který vypadal i přes větší počet obyvatel jako shluk venkovských osad.^[4]

Kazašské období

Po rozpadu SSSR došlo během několika let k zavření většiny dolů v Kentau, největší průmyslové podniky ve městě zkrachovaly. Největší důl Mirgalimsaj byl zavřen v roce 1996, Achčisajský Polymetalický kombinát i přes státní pomoc zkrachoval v roce 1997 a o práci přišlo 13 000 zaměstnanců, kteří již měsíce nedostávali mzdu. Deseti tisíce obyvatel se vystěhovali, Rusové do Ruska, Řekové do Řecka a židé do Izraele. Do uvolněných bytů se stěhovali především kazašští a uzbečtí vesničané.^[5] Kentau se říkalo město duchů.^[6]

Od roku 2000 se město začalo ekonomicky vzpamatovávat. V roce 2003 indická společnost NEPS India Limited na kopci Kotyr-Bulak, v blízkosti Kentau, postavila první větrnou elektrárnu v celém Kazachstánu.^[7]

V roce 2017 byla vytvořena společná čínsko-kazašská důlní a hutní společnost MMC Achisai, která postupně otvírá desetiletí uzavřené doly ve městě a hledá nová ložiska rud.^[8]

Na začátku 20. let 21. století se Kentau potýkalo s problémem zaměstnanosti. Většina obyvatel města dojíždí za prací do Turkestánu, v Kentau chybí firmy, které by zaměstnávaly místní obyvatele.^[9]

Obyvatelstvo

První obyvatelé v sovětských dobách byli především přistěhovalci z evropské části SSSR - Rusové, Řekové, Němci, ale také Korejci, židé z Gruzie, Čečenci. Později se přistěhovávali Kazaši, Uzbeci, Baškiři a Tataři.^[10]

Po rozpadu SSSR došlo k odlivu obyvatel evropského původu.

V roce 2021 zde žilo 70347 obyvatel následujícího národnostního složení:

• Kazaši (56,86 %)
• Uzbeci (39,62 %)
• Rusové (2,00 %)
• Tataři (0,61 %)
• Ázerbájdžánci (0,28 %)

Ekonomika

V Kentau a jeho okolí se stále těží kovové rudy. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem ve městě je továrna na transformátory Kentau (Кентауский трансформаторный завод). Pracuje tam kolem 1000 lidí a společnost je jedním z největších výrobců transformátorů ve Střední Asii.

Galerie

• 
  Ulice v Kentau (2007)
• 
  Kentau (2007)
• 
  Typické kentauské podlažní budovy (2007)
• 
  Kentau v podhůří Karatau (2007)
• 
  Brána do městského parku (2007)
• 
  Památník japonským válečným zajatcům (2007)
• 
  Uzavřený důl Mirgalimsaj (2007)
• 
  Prodejkyně mléka v Kentau (2007)

Partnerská města

• Bozüyük, Turecko, 2000^[5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Кентау na ruské Wikipedii a Kentau na německé Wikipedii.

1. KOLEKTIV AUTORŮ. Қазақ энциклопедиясы. 3. vyd. Almaty: Казахстан - Национальная энциклопедия, 2005. S. 213. 
2. "Кентау: город сбывшихся надежд" / Статьи, интервью, репортажи / Сервер Казах.ру. www.kazakh.ru [online]. [cit. 2022-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-06-10. 
3. KOLEKTIV AUTORŮ. Malá zemepisná encyklopédia ZSSR. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1977. 856 s. S. 359. 
4. Город Кентау — одновременно прекрасный и ужасный. yvision.kz [online]. [cit. 2022-10-01]. Dostupné online. (rusky) 
5. Хроника независимости г.Кентау. kentuki.kz [online]. [cit. 2022-10-01]. Dostupné online. 
6. Кентау: от моногорода до города-спутника [online]. 2022-06-03 [cit. 2022-10-01]. Dostupné online. (rusky) 
7. Хроника независимости города Кентау. kentuki.kz [online]. [cit. 2022-10-01]. Dostupné online. 
8. Залежи рассыпного золота в Кентау [online]. 2018-11-08 [cit. 2022-10-01]. Dostupné online. (rusky) 
9. Проблемы решим поэтапно, а потенциал Кентау будет возрастать [online]. 2022-08-12 [cit. 2022-10-01]. Dostupné online. (rusky) 
10. babon.sitecity.ru. babon.sitecity.ru [online]. [cit. 2022-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-12-02. 

Externí odkazy

Portály: Geografie | Kazachstán