Klenčí pod Čerchovem
| Klenčí pod Čerchovem | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Domažlice |
| Obec s rozšířenou působností | Domažlice (správní obvod) |
| Okres | Domažlice |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°26′6″ s. š., 12°48′53″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 459 (2024)[1] |
| Rozloha | 18,10 km²[2] |
| Nadmořská výška | 497 m n. m. |
| PSČ | 345 34 |
| Počet domů | 380 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Klenčí pod Čerchovem 118 345 34 Klenčí pod Čerchovem ouklenci@klencipc.cz |
| Starosta | Jan Bozděch |
| Oficiální web: www | |
  Klenčí pod Čerchovem | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 553794 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městys Klenčí pod Čerchovem (do roku 1946 Kleneč pod Čerchovem,[4] německy Klentsch) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1325. V druhé polovině 17. století se z chodské osady stalo městečko. Do roku 1946 nesla obec název Kleneč pod Čerchovem.[5] V letech 1938 až 1945 se obec (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) stala součástí nacistického Německa.[6]
S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status městyse.[7]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Klenčí pod Čerchovem.
- Kostel svatého Martina
- Pošta
- Fara
- Přírodní rezervace Postřekovské rybníky
- Muzeum Jindřicha Šimona Baara
Části městyse
[editovat | editovat zdroj]- Klenčí pod Čerchovem
- Capartice
- Černá Řeka
- Jindřichova Hora
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Jindřich Šimon Baar (1869–1925), katolický kněz, básník a spisovatel
- Jindřich Jindřich (1876–1967), hudební skladatel, klavírista, etnograf
- Zikmund Jan Kapic (1888–1968), římskokatolický duchovní, převor kláštera cisterciáků v Oseku
- Jan Vrba (1889–1961), lesník, učitel a spisovatel
- Felix Tauer (1893–1981), orientalista a překladatel
- Marie Tauerová (1896–1981), sochařka, knihovnice a překladatelka
- Norbert Tauer (1898–1983), diplomat a lingvista
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Výnos ministra vnitra č. 1522/1946 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 123/1947 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1946. Dostupné online.
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 38.
- ↑ Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KOUTNÁ, Jana. Klenčí pod Čerchovem. Klenčí pod Čerchovem: Obec Klenčí pod Čerchovem, 2002. 66 s.
- BAAR, Jindřich Šimon. Klenčí městečko na Chodsku. Praha: Kotrba, 1909. 221 s. Dostupné online.
- VONDRÁŠOVÁ, Pavlína. Historie kostela sv. Martina v Klenčí pod Čerchovem. Klenčí pod Čerchovem: Obecní úřad, 2006. 16 s.
- HRBÁČEK, Jiří. Stopadesát let požárního sboru v Klenčí. Klenčí pod Čerchovem: SPO, 1987. 26 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klenčí pod Čerchovem na Wikimedia Commons - Klenčí pod Čerchovem v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
