Kliželovité

Jak číst taxoboxKliželovité
alternativní popis obrázku chybí
Saltera sarcocolla
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmyrtotvaré (Myrtales)
Čeleďkliželovité (Penaeaceae)
Sweet ex Guill., 1828
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kliželovité (Penaeaceae) je malá čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu myrtotvaré (Myrtales). Jsou to keře a stromy s tuhými, vstřícnými, drobnými listy a pravidelnými květy. Čeleď zahrnuje 29 druhů v 9 rodech a je rozšířena v jižní a východní Africe a na ostrově Svatá Helena.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Kliželovité jsou keře a polokeře povětšině erikoidního vzhledu (připomínající vřesovcovité), řidčeji stromy (Rhynchocalyx, Olinia) Listy jsou vstřícné, kožovité, celokrajné, se zpeřenou žilnatinou, s palisty nebo bez palistů.

Květy jsou pravidelné, 4 až 6-četné, s vyvinutou češulí, jednotlivé nebo v květenstvích. Kalich je srostlý s češulí. Koruna často chybí (je vyvinuta u rodů Rhynchocalyx a Olinia) a její funkci pak přebírá barevný kalich. Tyčinky jsou 4, 6 nebo až 15 (Olinia), volné, nesrostlé s okvětím. Semeník je svrchní (pouze u rodu Olinia spodní), srostlý ze 2 až 5, nejčastěji ze 4 plodolistů, s jednou čnělkou zakončenou hlavatou nebo čtyřlaločnou bliznou. V každém plodolistu jsou 2 až 4 nebo mnoho vajíček. Plodem je tobolka, u rodu Olinia peckovice.[1][2][3]

  • Plodící větévka Olinia emarginata
    Plodící větévka Olinia emarginata
  • Kmen Olinia ventosa
    Kmen Olinia ventosa
  • Kvetoucí Olinia ventosa
    Kvetoucí Olinia ventosa
  • Kvetoucí Saltera sarcocolla
    Kvetoucí Saltera sarcocolla

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Čeleď kliželovité zahrnuje 29 druhů v 9 rodech. Je rozšířena v jižní a východní Africe a na ostrově Svatá Helena.[4]

Taxonomie

[editovat | editovat zdroj]

Čeleď Penaeaceae byla přítomna i v tradičních taxonomických systémech (Cronquist, Dahlgren, Tachtadžjan), v systému APG do ní byly na základě molekulárních studií navíc přidány rody Rhynchocalyx a Olinia, řazené do té doby do samostatných čeledí Rhynchocalycaceae a Oliniaceae v rámci řádu myrtotvaré (Myrtales).[4] Oba rody se od zbytku čeledi dosti odlišují morfologií květních orgánů a stromovitým vzrůstem.

Zástupci

[editovat | editovat zdroj]

Přehled rodů

[editovat | editovat zdroj]

Brachysiphon, Endonema, Glischrocolla, Olinia, Penaea, Rhynchocalyx, Saltera, Sonderothamnus, Stylapterus[6]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants: Penaeaceae [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-07. 
  2. ↑ WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants: Oliniaceae [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-24. 
  3. ↑ WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants: Rhynchocalycaceae [online]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. 
  5. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  6. ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016 [cit. 2017-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-07. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]