Název se vyvíjel od varianty Clobuk (1237), Klobauk (1298), Clobuch (1349), v Klobucziech (1512), z Klobuk (1529, 1534), v Hornich Klobauczych (1577), Klobauky (1633), Klobauk (1718), Klobuky (1720), Ober Klobuk (1751), Klobauk a Klobauky (1846), Klobouk a Klobouky (1872).[4] Do roku 1992 nesla název Klobouky.[5] Dříve nesly přívlastek Horní, aby byly odlišené od Valašských Klobouků. Místní jméno může znamenat množné číslo od slova „klobouk“, také může být odvozeno od příjmení Klobúk a znamenat tak „ves rodiny Klobúkovy“ nebo může být odvozeno od přeneseného názvu „klobúk“ pro označení vrchů či kopců, které klobouk připomínají svým tvarem.[4]
V písemných pramenech jsou Klobouky doloženy poprvé přídomkem „de Klobuc“ (tzn. „z Klobouk“). Nejstarší doklad jména Leo de Klobuc, tj. Leva z Klobouk, je v listině českého krále Přemysla Otakara I. z 24. června 1222.[6] Listinou krále Václava II. z 18. června 1298 byly Klobouky povýšeny na tržní ves.[7]
Od 1. srpna 1976 do 23. listopadu 1990 byla částí Klobouk Kašnice.[8] Od 1. ledna 1986 jsou místní částí Klobouk Bohumilice.[9]
Podle sčítání obyvatel v roce 1930 zde žilo v 557 domech 2271 obyvatel. Z hlediska národnosti se 2246 obyvatel hlásilo k československé národnosti a tři k německé. Žilo zde 1378 římských katolíků, 806 evangelíků, 38 židů a 13 příslušníků Církve československé husitské.[10]
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[11][12][13]
Zastupitelstvo má 15 členů a městská rada 5 členů. V letech 2010 až 2014 byl starostou obce Zdeněk Lobpreis. Při ustavujícím zasedání zastupitelstva 4. listopadu 2014 tuto funkci obhájil. Koalici tvoří STAN, lidovci, komunisté a ODS.[14] Po komunálních volbách na podzim 2018 byl starostou zvolen Pavel Volek.[15]
V Kloboukách jsou čtyři školy: Základní škola, Městské víceleté gymnázium, Základní umělecká škola a Střední odborná škola. Osmileté městské gymnázium, které navštěvují jak děti z Klobouk, tak i z okolních obcí, město založilo v roce 1993. Základní hudební škola Hynka Bíma vyučuje hru na mnoho nástrojů, škola má asi 200 žáků, někteří jsou členy dechovky a cimbálové muziky. Škola má úspěchy v okresní pěvecké soutěži v sólovém zpěvu a hře na klavír.[zdroj?!] Střední odborná škola je zaměřena na agropodnikání a obchod.
Pamětní deska na evangelickém kostele uvádí, že se zde „v letech 1878 až 1882 účastnil služeb božích náš pozdější President Osvoboditel Dr.Tomáš Garrigue Masaryk“.
kloboucký zámek – jednokřídlý jednopatrový barokní zámek s bočním hospodářským křídlem vznikl v první polovině 18. století přestavbou starší renesanční rezidence zábrdovických premonstrátů. Nachází se v centru města, v severní části náměstí Míru. Je v majetku města a sídlí zde řada městských institucí a soukromých provozoven.
Městské muzeum – národopisné muzeum, otevřené roku 1907.
Kaple svaté Barbory – barokní poutní kaple z roku 1669 na půdorysu kříže. Stojí pod vrcholem vyvýšeniny západně od středu města.
Větrný mlýn (Kloboucký větřák) – funkční replika původního dřevěného mlýna z poloviny 18. století, zhotovená v letech 1983–1985.
Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z poloviny 18. století, stojí před budovou zámku.
↑ abHOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A–L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 397–398.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869–2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN80-250-1311-1. S. 229.
↑ŠVÁBENSKÝ, Mojmír. Počátky Klobouk v písemných pramenech. In: KORDIOVSKÝ, Emil, ed. Klobouky u Brna: město, dějiny, krajina a lidé. V Mikulově: Státní okresní archiv Břeclav, 1998, s. 57–58. ISBN 80-85048-76-0.
↑ŠVÁBENSKÝ, Mojmír. Počátky Klobouk v písemných pramenech. In: KORDIOVSKÝ, Emil, ed. Klobouky u Brna: město, dějiny, krajina a lidé. V Mikulově: Státní okresní archiv Břeclav, 1998, s. 61. ISBN 80-85048-76-0.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869–2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN80-250-1311-1. S. 223.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869–2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN80-250-1311-1. S. 46.
↑Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 50.
↑Klobouky u Brna - obec/město (okr. Břeclav) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2012-02-08]. Dostupné online.
↑IVÁNEK, Lukáš. Klobouky vede nadále Lobpreis. Změna je u místostarosty. Břeclavský deník [online]. 2014-11-04 [cit. 2014-11-05]. Dostupné online.
↑SPĚVÁK, Přemysl. V Kloboukách přepřahají. Nový starosta Volek plánuje rozšíření skládky. Břeclavský deník [online]. 2018-11-06 [cit. 2018-11-06]. Dostupné online.
↑ Startuje 1. liga mužů! Do boje vyrazí nováčci, dojde i na derby. www.ceskyflorbal.cz [online]. Český florbal, 2022-08-30 [cit. 2022-11-06]. Dostupné online.
↑Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) [online]. Jihomoravský kraj [cit. 2019-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-17.
↑Památky a zajímavosti Klobouky u Brna [online]. Místopisy.cz [cit. 2019-05-17]. Kapitola Kloboucký zámek. Dostupné online.
Almanach 50 let zemědělského školství v Kloboukách u Brna: 1921–1971. Klobouky u Brna: Střední zemědělská technická škola, 1971. 79 s.
BABÁČEK, Josef. Válka a odboj 1939–1945 v Kloboukách u Brna a okolí: vzpomínka na hrdiny po 75 letech (2017). Brno: Jan Kux Onufrius, 2017. 79 s. ISBN 978-80-87859-06-3.
BATÍK, Petr. Geologické poměry jihozápadní části ždánické jednotky na území listu M-33-118-B-a (Klobouky u Brna) Brno 1969. 46 s., 1 sv. terénní dokumentace, 3 mapy. Diplomová práce. Ved. práce RNDr. Ivan Krystek. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně, Přírodovědecká fakulta, Katedra geologie a paleontologie.
BUKOVANSKÝ, Karel Jaromír. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl I. místopisu, Brněnský kraj. Čís. 29, Klobucký okres. Brno: GARN, 2007. 151 s. ISBN 978-80-86347-77-6. [Reprint původního vyd. z r. 1909 vydaného Musejním spolkem v Brně.]
DOSTÁL, B[ořivoj]. et al. Klobouky u Brna: minulost a současnost. V Mikulově: Okresní archiv, 1969. 85 s., 35 nečísl. s. obr. příloh. Knižnice jižní Moravy, č. 2.
FIC, Karel. Nářečí v Kloboukách u Brna. In: KORDIOVSKÝ, Emil, ed. Klobouky u Brna: město, dějiny, krajina a lidé. V Mikulově: Státní okresní archiv Břeclav, 1998, s. 429-433. ISBN 80-85048-76-0.
GRMELA, Vítězslav. Obrazy Lva z Klobouk: Klobouky u Brna. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl., 2001. 16 s. Průvodce. ISBN 80-7192-605-1.
Klobouky u Brna. In: ŠVACHOVÁ, Jarmila a kol. Malebné Kloboucko. Břeclav: Moraviapress, 1995, s. 7–44. [457 s.]
KORDIOVSKÝ, Emil. Kloboucké větřáky. Jižní Morava. 1985, roč. 21, sv. 24, s. 5–19, 17 obr. na příl.
KORDIOVSKÝ, Emil, ed. Klobouky u Brna: město, dějiny, krajina a lidé. V Mikulově: Státní okresní archiv Břeclav, 1998, 494 s. ISBN 80-85048-76-0.
KORDIOVSKÝ, Emil. Nezdařené městské lokace na Břeclavsku. Archaeologia historica. 2006, roč. 31, č. [1], s. 131–146. ISSN 0231-5823.
LUDVÍKOVÁ, Miroslava. Lidová strava na Kloboucku a Ždánicku. Mikulov: Okresní vlastivědné muzeum, 1967. 54 s.
Městské vlastivědné muzeum Klobouky u Brna: 70 let založení muzea. Klobouky u Brna: Městské vlastivědné muzeum, [1977]. 26 s., příl.
Mikroregion Kloboucko. Česká Lípa: Geodézie On Line, 2001. 63 s. ISBN 80-902861-3-5.
OŠMERA, Josef. Mrtvým vlastencům. Klobouky u Brna: Učitelský sbor měšťanské školy a Sokol, 1945. 13 s.
SKUTIL, Josef. Pravěké nálezy na Kloboucku. Klobouky u Brna: Městské museum, 1939. 70 s.
ŠIŠÁKOVÁ, Zuzana. Floristická studie území jižně [od] města Klobouky u Brna. 2004. 178 s. Diplomová práce. Ved. práce RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta.
TRÁVNÍČEK, František. (Ne)Zapomenutí legionářští „bráškové“ – Kloboucko. [Hlohovec]: Spolek vojenské historie Valtice, 2018. 302 s. ISBN 978-80-270-4039-1.
VRBAS, Jakub, DVOŘÁKOVÁ, Hana a KORDIOVSKÝ, Emil. Pohledy do minulosti Kloubouk. V Mikulově: Státní okresní archiv Břeclav, 1999. 374 s. Knižnice Jižní Moravy, sv. 21. ISBN 80-85048-92-2.