Klokan medvědí | |
---|---|
Klokan medvědí | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
zranitelný[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | dvojitozubci (Diprotodontia) |
Čeleď | klokanovití (Macropodidae) |
Rod | klokan (Dendrolagus) |
Binomické jméno | |
Dendrolagus ursinus (Temminck, 1836) | |
Areál rozšíření | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klokan medvědí (Dendrolagus ursinus) je vačnatec z čeledi klokanovití (Macropodidae) a rodu tzv. stromových klokanů – Dendrolagus.
Jde o prvního zástupce stromových klokanů, jenž byl objeven západními přírodovědci a posléze vědecky popsán. Stalo se tak na konci 20. let 19. století a objeviteli se stali přírodovědci z plachetnice Triton, jejichž úkolem bylo získat přírodovědné vzorky z nizozemských kolonií v jihovýchodní Asii. Klokany, místními nazývané „wangoerie“, odchytili na severozápadním pobřeží ostrova.[2] Vědecký popis zhotovil roku 1836 holandský zoolog Coenraad Jacob Temminck, jím zvolené jméno Hypsiprymnus ursinus je dnes chápáno jako synonymní k platnému pojmenování Dendrolagus ursinus.[3]
Klokan medvědí dosahuje délky těla 50 až 82 cm, délky ocasu 41 až 94 cm a tělesné hmotnosti 8 kg. Jakožto u zástupce stromových klokanů u něj lze vypozorovat různé adaptace pro život ve stromovém patře, například mohutné šplhavé končetiny vybavené příchytnými polštářky a hákovitými drápy; nebo dlouhý ocas, jenž sice nemá chápavou funkci, ale slouží jako balanční orgán. Klokan medvědí patří mezi vývojově odvozenější zástupce rodu Dendrolagus, u nichž se objevuje evoluční trend ve zkracování chodidel. Srst je dlouhá a lesklá, s černým zbarvením, osrstění spodních partií je spíše kávové. Obličej má hnědé zbarvení, s bílými či načervenalými tvářemi a bílým hrdlem. Na uších vyrůstají typické chomáčky srsti, pro stromové klokany jedinečné.[4]
Jeho domovinou je západní část ostrova Nová Guinea (poloostrovy Ptačí hlava a Fak Fak).[5] Přežívá pouze v tropických horských lesích o nadmořské výšce 1 000 až 2 500 m n. m.[6] O návycích tohoto druhu ve volné přírodě však bylo na základě jeho skrytého způsobu života zjištěno jen málo informací. Aktivní je po setmění a živí se listím a plody; podle některých záznamů plody v jeho jídelníčku dokonce dominují, čímž by představoval výjimku mezi jinak primárně listožravými stromovými klokany. Na základě srovnání s ostatními druhy stromových klokanů se odhaduje, že se klokan medvědí může rozmnožovat po celý rok, délka březosti trvá asi jeden měsíc a okolo 300 dní se mládě následně vyvíjí v matčině vaku. V zajetí se věk dožití může vyšplhat až na 20 let.[4]
Mezinárodní svaz ochrany přírody klasifikuje klokana medvědího jako zranitelný druh s klesající populací. Hrozbou je jak ztráta původních lesů, jež ustupují zemědělské půdě, tak lov ze strany místních pro chutné maso.[6]