Klášter Studenica | |
---|---|
Klášter Studenica (2019) | |
Místo | |
Stát | Srbsko |
Obec | Studenica |
Souřadnice | 43°29′12,2″ s. š., 20°31′53,9″ v. d. |
Studenica | |
Základní informace | |
Církev | Srbská pravoslavná církev |
Datum posvěcení | 1196 |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | rašský sloh |
Výstavba | 1183–1196 |
Další informace | |
Adresa | Studenica, Srbsko |
Oficiální web | www.manastirstudenica.rs |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klášter Studenica (srbsky Manastir Studenica, Манастир Студеница) patří mezi slavné a starobylé srbské kláštery. Jsou od něho odvozovány počátky samostatného Srbska, osamostatnění Srbské pravoslavné církve i počátky srbštiny. Je považován za hlavní srbský klášter a za historické kulturní a vzdělanostní centrum středověkého Srbska. Klášter se třemi kostely obsahujícími hlavně fresky a kostelní malby ze 12. až 14. století byl roku 1986 zařazen organizaci UNESCO do seznamu Světového dědictví.[1][2][3]
Opevněný, kruhový klášter o průměru cca 115 m je zasvěcený Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie. Leží v srbských horách v jihozápadním koutu Šumadije asi 40 km jihozápadně od města Kraljevo. Založil ho v roce 1183 Štěpán Nemanja (cca 1113–1199), zakladatel srbského středověkého státu. Po jeho abdikaci pokračoval ve zvelebování kláštera jeho syn Štěpán I. Prvověnčaný (1165–1228) i další potomci. Uvnitř ohrazeného prostoru kláštera se nacházejí tři kostely: kostel Panny Marie, kostel svatého Jáchyma a Anny (též Králův kostel) a menší kostel svatého Mikuláše.
Obytné prostory pro mnichy a hospodářské budovy byly stavěny podél obvodové kruhové zdi, v současnosti je v nich muzeum. Dochovala se i historická zvonice ze 13. století. Součásti kláštera byly i modlitebny pro poustevníky v okolních horách. Klášter je i místem posledního odpočinku tehdejší královské dynastie.[1][2][3]
Je největší a nejvýznamnější stavbou, je to klenutá jednolodní bazilika se třemi apsidami a narthexem. Byl postaven mezi léty 1183 až 1196 z bílého a šedého mramoru s obloučkovým vlysem, jeho konzoly jsou zdobeny reliéfy v podobě masek lidí a zvířat. Západní a jižní portály, stejně jako trojité okno v oltářním prostoru, jsou zdobeny ornamentální plastikou. Pozdější král Štěpán Uroš I. (1192–1234), vnuk zakladatele, k chrámu v roce 1245 přistavěl exonarthex.
Architektura je kombinaci západního románského a východního byzantského slohu, podle místa vzniku se nazývá rašský sloh. Celkově chrám působí radostně a je mu cizí přísnost a strohost románského stylu, různobarevné obložení stěn a plastický dekor mu dávají malebný a slavnostní ráz.
Původní fresky, vytvořené řeckými umělci v létech 1208 a 1209, znázorňují světské osoby i církevní výjevy a jsou v některých částech kostela poměrně dobře zachované. Je velmi ceněna monumentální a umělecky dokonalá freska Ukřižování stejně jako ústřední motiv Panny Marie s anděly nad oltářem. V dobrém stavu jsou i pozdější fresky ve vnějším narthexu a bočních kaplích které pocházejí ze 40. let 13. století.
Tento kostel, často nazývaný Králův kostel po svém zakladateli jenž byl král Štěpán Uroš II. Milutin (1255–1321), pravnuk zakladatele, byl postaven v roce 1314. Je menší, má tvar stlačeného kříže s osmibokou báni, je z kamene a tufu a má bílou fasádu.
Architektonicky je velmi významný, má byzantskou podobu, hlavní jeho hodnotu představuje malířská výzdoba dochovaná téměř v dokonalém stavu a fresky pokrývající celý vnitřní prostor od podlahy ke stropu. Malba pochází z počátku 14. století a nese znaky byzantské kultury.
Je malá, jednoduchá jednolodní stavba bez kupole s půlkruhovou apsidou na východě. Postaven je z kamene. Neexistuje důkaz o době jeho stavby. Někteří tvrdí, že to byla prvá stavba sloužící k liturgií při založení kláštera, jiní jeho dobu vzniku posouvají do pozdější doby. Zachovala se v něm jen poměrně nevelká fragmentovaná fresková výzdoba asi z doby 12. a 13. století. V dobrém stavu je však nefigurální malířská výzdoba stěn tvořená propojenými kruhy, meandry, růžicemi a dalšími ornamenty.
Mezi kostelem sv. Jáchyma a Anny a kostelem sv. Mikuláše se nacházejí ještě odkryté základy kostela svatého Jana Křtitele, které se dále zkoumají.[1][2][3][4]
Po podrobení Srbska osmanskými Turky v roce 1459 byl klášter několikrát napaden a vykraden. Roku 1569 byly fresky zabíleny. Na počátku 17. století byl klášter poškozen zemětřesením a brzy nato vyhořel. Za páté rakousko-turecké války (1683–1699) byl klášter znovu vykraden a vypálen.
V roce 1846 byla neodborně provedena restaurace fresek která původní poškodila. Až roku 1951 byly započaty rozsáhlé restaurátorské práce, které původní výzdobu v rámci možnosti obnovily.[3]
Po tolika nájezdech na klášter byly téměř všechny historicky cenné věci, dříve bohaté Studenice, zcizeny nebo zničeny. Téměř za zázrak je považován zlatý filigránský prsten krále Štěpána I., zhotovený byzantskými umělci v 11. až 12. století, který byl náhodně nalezen roku 1995.[2][3]