Knihovna Załuských

Knihovna Załuských
Załuski Library
Knihovna v roce 1801
Knihovna v roce 1801
StátPolskoPolsko Polsko
PolohaDom pod Królami, Polsko
Souřadnice52°14′43,44″ s. š., 21°0′27″ v. d.
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Knihovna Załuských (polsky Biblioteka Załuskich) byla založena ve Varšavě v letech 1747-1795 Józefem Andrzejem Załuskim a jeho bratrem Andrzejem Stanisławem Załuskim. Knihovna Załuských byla první polská veřejná knihovna, také největší polská knihovna a první veřejná knihovna v Evropě. [1][2]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Budova knihovny v současné době

Knihovna Załuských se považuje za první polskou veřejnou knihovnu[3] a jednu z největších knihoven v tehdejší době[2]. V celé Evropě byly jenom dvě nebo tři knihovny s takovou kapacitou.[4] Původně ve fondech knihovny bylo kolem 200 000 položek, postupně se sbírka rozšiřovala a na konce 80. let 18. století dosáhla kolem 400 000 tisků, map a rukopisů.[2][5]

Po smrti bratrů Załuských knihovnu přejala peče nad knihovnou Komise národní výchovy.

V roce 1794, po potlačení Kościuszkova povstání, byly sbírky knihovny na příkaz carevny Kateřiny II. Veliké konfiskovány ruskou armádou a převezeny do Petrohradu, kde byly z počátku začleněny do carské soukromé knihovny a rok později se staly základem pro nově zřízenou Carskou veřejnou knihovnu.[2][6] Část sbírky byla poškozena, zničena nebo odcizena v důsledku nesprávného zacházení během přepravy knih do Ruska.[2][4]

Sbírky byly pak rozptýleny po různých ruských knihovnách a v roce 1821 byla budova knihovny přeměněna na činžovní dům.[7] Část sbírky se vrátila do Polska ještě v 19. století.[2]

V meziválečném období ruská vláda vrátila Polsku část fondu bývalé Knihovna Załuských na základě Rižského míru.[5][8] Tato část byla pak úplně zničena německými oddíly po potlačení Varšavského povstání v říjnu 1944.[2][9][4] Jenom 1800 rukopisů a 30 000 tisků z původní kolekce přetrvalo válku.

Budova byla zničena německými oddíly během druhé světové války. Po válce byla znovu postavena v rámci obnovy Varšavy.[7]

Dnešní Polská národní knihovna se považuje za nástupkyni Knihovny Załuských.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ S. D. Chrostowska. Polish Literary Criticism Circa 1772: A Genre Perspective [online]. [cit. 2008-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-09. 
  2. ↑ a b c d e f g Maria Witt. The Zaluski Collection in Warsaw [online]. FYI France, September 15 and October 15, 2005 [cit. 2008-02-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ Bygone Warsaw [online]. [cit. 2008-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-14. 
  4. ↑ a b c Lech Chmielewski. In the House under the Sign of the Kings [online]. [cit. 2008-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-03. 
  5. ↑ a b Allen Kent, Harold Lancour, Jay E. Daily. Encyclopedia of Library and Information Science. Warsaw: [s.n.], 1977. Dostupné online. ISBN 0-8247-2020-2. 
  6. ↑ Nicholas A. Basbanes. A Splendor of Letters: The Permanence of Books in an Impermanent World. Warsaw: [s.n.], 2003. Dostupné online. ISBN 0-06-008287-9. 
  7. ↑ a b Dom pod Królami [online]. [cit. 2008-02-17]. Dostupné online. (polsky) 
  8. ↑ Jonathan Rose. The Holocaust and the Book: Destruction and Preservation.. Warsaw: [s.n.], 2001. Dostupné online. ISBN 1-55849-253-4. 
  9. ↑ Rebecca Knuth. Burning books and leveling libraries: extremist violence and cultural destruction. [s.l.]: Greenwood Publishing Group, 2006. Dostupné online. ISBN 0-275-99007-9. S. 166. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Jan Kozłowski, Szkice o dziejach Biblioteki Załuskich. Publisher: Zakład Narodowy Imienia Ossolińskich, Polish Academy of Sciences, Wrocław, 1986. Retrieved October 23, 2011.
  • Heinz Lemke, Die Brüder Zaluski und ihre Beziehungen zu Gelehren in Deutschland und Danzig, Berlin 1958
  • Marian Łodyński, Z dziejów „Biblioteki Rzeczypospolitej Załuskich zwanej” w l. 1785-94, Warszawa 1935
  • Jan Kozłowski, Biblioteka Załuskich w dwunastu odsłonach, „Roczniki Biblioteki Narodowej” 33:2001
  • Jan Kozłowski, Źródła do rekonstrukcji Biblioteki Załuskich, Z badań nad polskimi księgozbiorami historycznymi, 15(1993)
  • Stanisław Roszak, Środowisko intelektualne i artystyczne Warszawy w połowie XVIII w. Między kulturą Sarmatyzmu a Oświecenia, Toruń 1997
  • Tadeusz Zarzębski, Biblioteka Rzeczypospolitej Załuskich zwana (Fakty z dziejów), „Roczniki Biblioteki Narodowej” 27/28:1991/92
  • Pamiątki dziejów Biblioteki Załuskich, opr. Joanna Płaza i Bożena Sajna, Biblioteka Narodowa, Warszawa 1997
  • Piotr Bańkowski, Ze studiów nad rękopisami byłej cesarskiej biblioteki publicznej w Petersburgu Nakładem "Przeglądu Bibliotecznego", Kraków 1937

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]