Kořenohlavci | |
---|---|
Kořenohlavec krabí (Sacculina carcini) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
(nezařazeno) | Pancrustacea |
Třída | Thecostraca |
Infratřída | svijonožci (Cirripedia) |
Nadřád | kořenohlavci (Rhizocephala) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kořenohlavci (Rhizocephala) jsou parazitická skupina svijonožců.
Jedná se o mořské či sladkovodní organismy, které parazitují především na krabech (Brachyura), ale mohou napadat i jiné zástupce korýšů i hmyzu. Díky parazitickému způsobu života mají výrazně redukovanou strukturu těla. Tělo dospělé samičky je tvořeno nečlánkovanou vláknitou strukturou prorůstající tělo hostitele.[1] Odtud také pochází odborný název skupiny Rhizocephala – z řeckého slova kořen (ῥίζα, rhiza) a hlava (κεφαλή, kephalē).[2] Příslušnost ke korýšům je zřejmá především z morfologie larválního naupliového stádia a samozřejmě z genetické informace.[3]
Obecně známý je rod Sacculina. Od jeho názvu je odvozen termín sakulinizace – tj. proces, při kterém dochází k výraznému zjednodušování tělní stavby organismu většinou kvůli parazitickému způsobu života.[4] Příkladem dalších skupin, u kterých k sakulinizaci došlo, mohou být řasníci (Strepsiptera)[5] nebo rybomorky (Myxozoa).[6]
Samci a samice mají odlišný životní cyklus.
Samičí vajíčko je malé. Po vylíhnutí larva volně plave a vyhledává hostitele, na kterého usedne. Vytvoří fázi zvanou kentrogon, což je malý přisedlý chitinózní váček. Pomocí ústního ústrojí po několika dnech vstříkne dovnitř těla hostitele své tkáně a ty se uvnitř formují do stádia zvaného interna – vláknitou, houbovitou strukturu, která prorůstá tělem hostitele a získává od něj živiny. Po čase interna vytvoří tzv. externu – váček, který postupně tlačí na tělní stěnu hostitele, až ji naruší a vyhřezne ven. Hostitel o ni pečuje jako o vlastní vajíčka. Zároveň je vykastrován a nesvléká se, dokud externa neodpadne.[7]
Samčí vajíčka jsou větší. Larva vyhledává korýše nakaženého samičkou, která již vytvořila externu. Larva na ni usedne a také se změní v kentrogon, který se následně injikuje do samičky. Zde vytvoří spermie a oplodní vajíčka, ze kterých vzejde další generace.[3]
Celý nadřád kořenohlavců (Rhizocephala) řadíme do infratřídy svijonožci (Cirripedia), kam patří společně s vilejši (Thoracica) – ti jsou považováni za sesterskou linii.[8] Celkem obsahují více než 250 popsaných druhů.[9] Samotný rod Sacullina má přes 100 popsaných druhů. Po revizi taxonomie z roku 2021 se v rámci kořenohlavců rozeznávají následující čeledě:
Kořenohlavci, kteří parazitují na hospodářsky významných krabech, mohou být potenciální hospodářští škůdci. Bylo to prokázáno například u druhu Sacculina beauforti na krabech rodu Scylla v Malajsii. Kastrací parazitovaných jedinců dochází ke snižování schopnosti reprodukce populace, což vede k nižším hustotám výskytu. To může negativně ovlivnit místní rybářský průmysl.[10]