Koaly a vombati | |
---|---|
Vombat obecný (Vombatus ursinus) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Infratřída | vačnatci (Marsupialia) |
Nadřád | australští vačnatci (Australidelphia) |
Řád | dvojitozubci (Diprotodontia) |
Podřád | koaly a vombati (Vombatiformes) Burnett, 1830 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Koaly a vombati (Vombatiformes) představují velký taxon (podřád) dvojitozubých vačnatců.
Koaly a vombati (Vombatiformes) jsou pokládáni za bazální taxon dvojitozubých vačnatců (Diprotodontia), tedy jako sesterská skupina vůči kuskusům (Phalangeroidea/Phalangeriformes s. s.), possumům a příbuzným (Petauroidea/Petauriformes) a klokanům (Macropodiformes/Macropodoidea), jejichž vzájemné příbuzenské vztahy zůstávají sporné.[1]
V současnosti zahrnují pouze dvě nepočetné čeledi: koalovití (Phascolarctidae) a vombatovití (Vombatidae), jež mohly divergovat před asi 37 miliony lety. Dnes obě tyto čeledi dohromady zahrnují čtyři druhy ve třech rodech. Jejich charakteristické znaky představuje zkrácení lebky, zakrnělý ocas a vak otevírající se směrem nazad. U vombatů došlo ke kompletní redukci špičáků. Koala představuje stromového savce, zatímco vombati se zdržují na zemi.[2]
Počet druhů i rozmanitost tělních forem v rámci Vombatiformes však byla v prehistorii podstatně větší a řadí se sem i několik megafaunálních druhů, mj. největší známý vačnatec rodu Diprotodon, stejně jako rod Thylacoleo, jenž v ostrém kontrastu s dnešními býložravými druhy představoval vačnatý ekvivalent velkých šelem. Obě tato zvířata přežívala ještě v pleistocénu.[3]
Níže je shrnuta jedna z možných systematik podřádu Vombatiformes, zahrnující i vyhynulé taxony na úrovni podčeledí:[4]
Za popisnou autoritu je pokládán Burnett (1830).