Kobiór | |
---|---|
Lovecký zámeček Promnice | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°3′37″ s. š., 18°56′22″ v. d. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Slezské |
Okres | Pština |
Gmina | Kobiór |
Kobiór | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 48,2 km² |
Počet obyvatel | 4 905[1] |
Hustota zalidnění | 102 obyv./km² |
Etnické složení | Poláci, Slezané a další |
Náboženské složení | římští katolíci, luteráni a další |
Správa | |
Starosta | Eugeniusz Lubański |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | +48 32 |
PSČ | 43-210 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kobiór ( [ˈkɔbjur]IPA, německy Kobier) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Pština. Tvoří samostatnou gminu. Leží mezi Pštinou a Tychami na páteřní železniční trati Katovice–Bílsko-Bělá–Zvardoň. V prosinci 2019 zde žilo 4 905 osob.
První zmínka o Kobióru pochází z roku 1517. Vesnice po staletí sdílela osudy Pštinského panství. Do roku 1742 byla součástí Koruny království českého, následně připadla Prusku a v roce 1922 byl připojena k Polsku.
Obec se rozkládá uprostřed velkého lesního komplexu nazývaného Pštinské lesy (kdysi Knížecí dolní pštinské lesy – Fürstlich Plessische Nieder-Forsten). Lesní plochy zaujímají až 82 % území gminy.
Při sčítání lidu 2002 se 21,93 % obyvatel Kobióru hlásilo ke slezské národnosti, nejvíc v celém Polsku. V roce 2011 tuto národnost uvedlo 30,1 % žijících ve pštinském okrese.
Na kobiórském katastru na jižním břehu vodní nádrže Paprocany se nachází lovecký zámeček Promnice (Promnitz). Byl postaven v romantickém alpském stylu v roce 1861 na místě staršího objektu z 18. století. Roku 1867 vyhořel a byl podle stejných plánů obnoven. Lokalita je pojmenována podle šlechtického rodu Promnitzů, který vládl Pštinskému panství ze všech nejdéle – od roku 1548 až do 1765.
Partnerskými obcemi jsou český Šternberk, slovenská Dobšiná a maďarský Sajószentpéter.