Kobylka dubová | |
---|---|
Kobylka dubová | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
Třída | hmyz (Insecta) |
Podtřída | křídlatí (Pterygota) |
Řád | rovnokřídlí (Orthoptera) |
Podřád | kobylky (Ensifera) |
Čeleď | kobylkovití (Tettigoniidae) |
Rod | kobylka (Meconema) |
Binomické jméno | |
Meconema thalassinum (De Geer, 1773) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kobylka dubová (Meconema thalassinum) je zástupce čeledi kobylkovitých spadajícího pod řád rovnokřídlých.
Barva jejího těla a krytek je světle zelená, od středu temene po konec štítu prochází žlutý podélný pruh. Nohy má žluté, tykadla pak žlutá s hnědým kroužkováním. Dorůstá velikosti 11–19 mm (délka děla), 10,5–17 mm (délka krytek) a 9–11 mm (délka kladélka).
Tento evropský druh je hojný především v nížinách a pahorkatinách a vyskytuje se od Portugalska a Britských ostrovů po Kavkaz, na severu po jižní Švédsko a na jihu po Itálii a Srbsko. V České republice se rovněž jedná o hojný druh.
Domovem kobylky dubové jsou keře a stromy v listnatých a smíšených lesích, parcích, zahradách apod. Aktivní je zejména za soumraku a v noci, často zalétá oknem do osvícených místností. Samci nemají vyvinutý stridulační aparát, zvuky dovedou vydávat klepáním („bubnováním“) zadníma nohama na povrch listů nebo větviček.
Jemný hmyz a larvy ale někdy také rostlinné části.