Kogna dlouhozobý
 Kogna dlouhozobý | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | papoušci (Psittaciformes) |
| Čeleď | papouškovití (Psittacidae) |
| Podčeleď | papoušci (Arinae) |
| Rod | kogna (Enicognathus) |
| Binomické jméno | |
| Enicognathus leptorhynchus King, 1831 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kogna dlouhozobý nebo také papoušek dlouhozobý (Enicognathus leptorhynchus) je druh papouška, který žije v Jižní Americe. Je endemitem Chile.
Má převážně zelenou barvu, ale letky jsou zelenomodré. Od čela k očím se táhne tmavě červený proužek. Ocas je rovněž červený. Jak již z názvu vyplývá, je pro tento druh typický dlouhý špičatý zobák.[2][3]
Vyskytuje se v západním podhůří chilských And, a to zejména v listnatých a smíšených lesích. Zároveň však žije i v otevřenější křovinaté krajině či v blízkosti lidských sídel.[2]
Jedná se o společenský druh papouška, který žije a hnízdí ve velkých hejnech. Vyznačuje se hlasitým křikem.[3] Snáší dvě až šest vajec, která jsou inkubována po dobu 26 dnů.[2]
Jeho potravou jsou rostliny, resp. jejich hlízy, kořínky či semena. Patří mezi potravní specialisty, neboť se zaměřuje na semena ze šišek[4] blahočetů neboli araukárií.[3] To mu umožňuje právě dlouhý zobák, resp. dlouhá horní čelist zobáku.[4]
Po vylíhnutí jsou mláďata vybavena tzv. prachovým šatem a jsou schopna hnízdo opustit již od sedmého týdne života.
Dosahuje délky až 40 cm a váhy 240 gramů.[2]
Chov v zoo
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o raritně chovaný druh. V rámci Evropy byl v září 2019 chován jen v pěti zoo. Mezi nimi byla také jedna česká zoo – Zoo Praha.
Chov v Zoo Praha
[editovat | editovat zdroj]Zoo Praha chovala kogny dlouhozobé již v průběhu své historie, konkrétně 70. a 90. letech 20. století. Roku 1977 byl dovezen pár.[4] V roce 1979 se podařilo jako první zoo na světě tento druh odchovat.[5] Z pěti mláďat se podařilo odchovat čtyři.[4] V novodobé historii byli tito papoušci (samec a dvě samice) dovezeni v září 2019 z ptačího parku v německém Walsrode[6] a stali se jedním z druhů expozičního celku Rákosova pavilonu, otevřeného v září 2019. K vidění jsou v jedné ze dvou zachovalých opravených historických voliér někdejší "Lineárky".
V pražské zoo je od roku 2021 chován také příbuzný drobnější (28-36 cm, do 160 g) druh kogna jižní (Enicognathus ferrugineus), jehož areál zahrnuje jižní Andy a zasahuje až k nejjižnějším oblastem Ohňové země. V roce 2024 se ve voliéře Rákosova pavilonu podařil první odchov tří mláďat.[7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ a b c d Kogna dlouhozobý - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c Ararauna.cz [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d HORA, Jan. Stav zvířat chovaných v roce 1979 v Zoologické zahradě v Praze. Gazella. 1980, s. 5–15.
- ↑ Kogna dlouhozobý - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-10-04]. Dostupné online.
- ↑ Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online.
- ↑ ZOOLOGICKÁ ZAHRADA HL. M. PRAHY. Kogny jižní s mláďaty v Rákosově pavilonu. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kogna dlouhozobý na Wikimedia Commons
