Kojsanské jazyky

Kojskanské jazyky
Rozšíření kojsanských jazyků je vyznačeno žlutě.
Rozšíření kojsanských jazyků je vyznačeno žlutě.
Rozšířeníjižní Afrika a Tanzanie
Počet mluvčích363 600
Počet jazyků14-16 živých, 6 známých vymřelých
Klasifikace
  • samostatná skupina
ISO 639-2khi
Dělení

Kojsanské jazyky je co do počtu mluvčích i jazyků nevelká skupina, rozšířená především v jihozápadní Africe a ve dvou odnožích také ve východoafrické Tanzanii. Dříve byla považována za jazykovou rodinu, ale ve skutečnosti se jedná o rozrůzněnou skupinu vzájemně nepříbuzných jazyků. Jihoafričtí mluvčí těchto jazyků patří především k etnikům Kojkojnů (Hotentotů) a Sanů (Křováků), východoafričtí mluvčí jsou zřejmě rodově spřízněni s Pygmeji.

Je pravděpodobné, že tyto jazyky představují pozůstatky původně šířejí rozšířené skupiny, která byla v novější době vytlačena bantuskými jazyky z nigerokonžské rodiny. Khoisanské etnické skupiny se považují za nejstarší tzv. paleonegroidní populace. Před bantuskou expanzí byly zřejmě rozšířeny v jižní a východní Africe, později byly vytlačeny ke Kalaharské poušti, především do Namibie a Botswany a také do centrální Tanzanie. Většina těchto jazyků je ohrožena, některé už zanikly. Mnohé z nich nemají žádné psané památky. Jediným rozšířeným jazykem je namaština v Namibii, sandaweština v Tanzanii a ju na severu Kalahari.

Kojsanské jazyky se vyznačují celou řadou specifik, jako jsou například známé „mlaskavky“. Vzájemná příbuznost pěti větví kojsanských jazyků je poněkud sporná - pokud se skutečně vyvinuly z jediného jazyka, bylo to nepochybně v dávné minulosti.

  • Hatzapština (800 mluvčích v Tanzanii)
  • Sandaweština (40 000 mluvčích v Tanzanii)
  • Kvadi-kojské jazyky (sporné)
    • Kvadiština (Kwadi), (†) Angola.
    • Kojské jazyky (Khoe), Největší skupina, co se týče počtu jazyků i mluvčích. Sedmi dosud živými jazyky mluví zhruba 250 000 lidí.
      • Kojkojské jazyky (Khoekhoe, hotentotské jazyky),
        • Namaština (Khoekhoen, Nama, Damara), 250,000 mluvčích, dialekty ǂAakhoe a Haiǁom
        • Eini (†)
        • Jihokoekoeské
          • Koranština (Koran, !ora), vymírající jazyk, několik málo posledních mluvčích
          • Xiriština, asi 90 mluvčích, vymírající
      • Jazyky ču-kve (Tshu-Khwe, kalaharské jazyky, střední křovácká skupina)
        • východní
          • Šua (Shua), asi 6000 mluvčích, dialekty deti, tsʼixa, ǀxaise a ganádi
          • Tsoa, 9300 mluvčích, dialekty cire cire a kua
        • západní
          • Kxoe, asi 11 000 mluvčích, dialekty ǁani a buga
          • Naro, 14 000 mluvčích
          • Gǁana-gǀwi, 4500 mluvčích, dialekty gǁana, gǀwi a ǂhaba
  • Tuuské jazyky
    • Taa (ǂhua, nusan, křovácké B)
    • ǃkwi (!wi, N/huci, křovácké C)
      • Nǁng, vymírající, asi 8 mluvčích
      • ǀxam (†)
      • ǂungkue (†)
      • ǁxegwi (†)
  • Jazyky juu-ǂhoan (křovácké A)
    • ǂHõã, 200 mluvčích, Botswana, vymírající
    • Ju (ǃKung, severní kojsanština), kolem 45 000 mluvčích, v řadě dialektů, např. ǃkung (ǃxũũ), juǀʼhoan, či ǂkxʼauǁʼein, (Mezi kojsanskými jazyky se často řadíjazyk Haiǁomů. Haiǁomové dříve zřejmě mluvili dialektem ju, blízkým jazyku ǃkung, jejich řeč se však výrazně sblížila s namaštinou, takže někdy bývá pokládána jen za její dialekt. Proto také počet mluvčích kolísá mezi 16 000 a nulou. Tento lid je v namaštině znám jako Saa, což je také základ pojmenování Sanové (Křováci).)

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Společným znakem kojsanských jazyků jsou například mlaskavky, podobnost kořenů a příbuznost slov. Mlaskavky se vyskytují především v kořenech slov a tvoří podsystém spoluhlásek, které společně se složitým systémem tónů tvoří slova. Některé kojsanské mlaskavky byly převzaty bantuskými jazyky např. zuluštinou a xhoštinou. Slovesa mají obvykle 6 časů, přičemž v přítomném čase se rozlišuje, jestli předmět stojí, sedí nebo leží. Slovní zásoba je přizpůsobena přírodnímu prostředí ve kterém mluvčí žijí – tedy především lovu a sběru, proto si v jiných oblastech vypomáhají bantuskými a evropskými slovy.

Transkripce mlaskavek
bilabiální dentální alveolární palatální laterální
transkripce ʘ ǀ ! ǂ ǁ

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Wolf, J.: Abeceda národů : výkladový slovník kmenů, národností a národů, Praha: Horizont, 1984.
  • Comrie, B.: Atlas jazyků : vznik a vývoj jazyků napříč celým světem, Praha: Metafora, 2007.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]