Komanditní společnost

Komanditní společnost je soukromoprávní právnická osoba korporačního typu. Charakteristické pro ni jsou dva druhy společníků, z nichž jeden ručí za její dluhy neomezeně – komplementář a jeden omezeně – komanditista.[1]

Zákon o obchodních korporacích ji řadí mezi osobní obchodní společnosti,[2] komanditní společnost však vykazuje některé rysy kapitálové společnosti, zejména v tom, že část jejích společníků – komanditisté – mají vkladovou povinnost, ručí za závazky společnosti v omezeném rozsahu a nepodílejí se osobně na řízení společnosti. Proto se někdy označuje také jako společnost smíšená. Může být založena za účelem podnikání nebo za účelem správy vlastního majetku.[3] Na úpravu komanditní společnosti se podpůrně používají ustanovení o veřejné obchodní společnosti[4] a ve vybraných případech též o společnosti s ručením omezeným.[5]

Komanditní společnost se zakládá společenskou smlouvou v písemné podobě, forma veřejné listiny není u osobní obchodní společnosti vyžadována.[6] Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Převoditelnost podílu je přípustná pouze na straně komanditisty, v takovém případě se řídí ustanoveními ZOK o převoditelnosti podílu ve společnosti s ručením omezeným.

Nejvyšším orgánem komanditní společnosti jsou všichni její společníci. Statutárním orgánem všichni komplementáři, kteří splňují stanovené požadavky. Společenskou smlouvou může být určen statutárním orgánem i vybraný komplementář.[7]

Zisk a ztráta společnosti se dělí mezi společnost a komplementáře.[8]

V roce 2022 existovalo v České republice 630 komanditních společností. Jejich počet ale každým rokem klesá.[9]

Založení a vznik společnosti

[editovat | editovat zdroj]

Komanditní společnost se zakládá společenskou smlouvou[6] (vždy minimálně dva zakladatelé) v písemné formě s úředně ověřenými podpisy.[10] Zakladatelem mohou být fyzické i právnické osoby. Ve společenské smlouvě se stanoví vzájemné právní poměry společníků, uvede se firma společnosti, předmět podnikání, společníci. Nestanoví-li společenská smlouva jinak, dělí se zisk a ztráta mezi společnost a komplementáře na polovinu,[8] komplementáři si zisk rozdělí rovným dílem, přičemž společník má právo na podíl na zisku ve výši 25 % částky, v níž splnil svou vkladovou povinnost. Část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění rozdělí mezi komanditisty v poměru jejich podílů. Ztrátu komanditisté nenesou.

Komanditní společnost vznikne až dnem zápisu do obchodního rejstříku.[11]

Firma komanditní společnosti musí povinně obsahovat dodatek označující její právní formu „komanditní společnost“, postačí však zkratka kom. spol. nebo k. s.[12]

Společníci

[editovat | editovat zdroj]

Existují zde dva typy společníků, odlišují je jejich práva a povinnosti:

  1. Komanditisté – ti mají za úkol splatit svůj vklad do společnosti ve výši určené ve společenské smlouvě a jeho ručení je omezené (do výše nesplaceného vkladu komanditisty nebo do výše komanditní sumy)[13]
  2. Komplementáři – jejich postavení připomíná postavení společníků ve veřejné obchodní společnosti. Ručí neomezeně svým majetkem a jsou statutárním orgánem společnosti.

Komanditní společnost musí být vždy založena minimálně dvěma společníky, z nichž musí být jeden komanditista a druhý komplementář.

  1. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen "ZOK"), § 118. [cit. 2014-01-01]. Dostupné online.
  2. § 1 ZOK
  3. § 2 ZOK
  4. § 119 ZOK
  5. § 123 ZOK
  6. a b § 8 ZOK
  7. § 125 ZOK
  8. a b § 126 ZOK
  9. INFO@FINSTAT.SK. Vývoj popularity různých právních forem při zakládání firem v České republice | FinStat.cz. finstat.cz [online]. [cit. 2024-04-08]. Dostupné online. 
  10. § 6 ZOK
  11. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 126. [cit. 2014-01-01]. Dostupné online.
  12. § 118 ZOK
  13. § 129-131 ZOK

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]