Konstantin Andrejevič Ton | |
---|---|
Konstantin Andrejevič Ton (1823) | |
Narození | 26. říjnajul. / 6. listopadu 1794greg. Petrohrad |
Úmrtí | 25. lednajul. / 6. února 1881greg. (ve věku 86 let) Petrohrad |
Místo pohřbení | Volkovský hřbitov |
Alma mater | Imperátorská akademie umění (1803–1815) Petrišule |
Povolání | architekt a vysokoškolský učitel |
Příbuzní | Alexander Thon a Andrey Thon (sourozenci) |
Významná díla | Velký kremelský palác Katedrála Krista Spasitele Katedrála svaté Kateřiny Suomenlinnan kirkko |
Ocenění | Velká zlatá medaile Imperátorské akademie umění (1818) Řád sv. Stanislava 1. třídy Řád bílé orlice Řád sv. Vladimíra 2. třídy Řád sv. Anny 1. třídy s imperátorskou korunou Řád sv. Vladimíra 3. třídy Řád sv. Anny 2. třídy s imperátorskou korunou |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Konstantin Andrejevič Ton, rusky Константи́н Андре́евич Тон (26. říjnajul./ 6. listopadu 1794greg. Petrohrad – 25. lednajul./ 6. února 1881greg. tamtéž) byl ruský architekt německého původu.[1] Architekty byli i jeho bratři Andrej a Alexandr. Byl žákem Andreje Voronichina, v mládí pobýval v Itálii. Jeho tvorba byla ovlivněna byzantskou architekturou, byl oblíbeným tvůrcem cara Mikuláše I. Pavloviče. K jeho nejvýznamnějším dílům patří Katedrála Krista Spasitele (Moskva), Katedrála svaté Kateřiny (Puškin), kostel Suomenlinnan kirkko ve Finsku, Velký kremelský palác, Kremelská zbrojnice a Nikolajevské nádraží.[2] Byl povýšen do šlechtického stavu, v roce 1854 byl jmenován rektorem Carské akademie umění.