Koněprusy | |
---|---|
Celkový pohled na obec z východu | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Beroun |
Obec s rozšířenou působností | Beroun (správní obvod) |
Okres | Beroun |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°55′16″ s. š., 14°3′57″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 257 (2024)[1] |
Rozloha | 6,04 km²[2] |
Nadmořská výška | 368 m n. m. |
PSČ | 266 01 |
Počet domů | 102 (2021)[3] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Koněprusy 63 266 01 Beroun 1 obec@koneprusy.cz |
Starosta | Lukáš Trögler |
Oficiální web: www | |
Koněprusy | |
Další údaje | |
Kód obce | 531332 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Koněprusy se nachází v okrese Beroun ve Středočeském kraji, asi 5 km jižně od Berouna. Žije zde 257[1] obyvatel.
Osada se poprvé připomíná r. 1391 jako de Ronyeprus. Jméno vsi souvisí nepochybně se jménem blízkého návrší Zlatý kůň (467 m), proslulého jednak pozůstatky slovanského hradiště z 8.–9. stol. (to navázalo na pravěkou osadu bylanské kultury asi ze 7.–6. stol. pr. n. l.), jednak soustavou krasových jeskyň v podzemí vrchu, známých už člověku starší doby kamenné. Svým tvarem se název zařazuje ke jménům typu Konělupy (osada lidi, kteří loupili, kradli kone) nebo Konětopy (bažinaté místo, kde se topili koně). Předpokládané sloveso prusiti není ovsem v češtině doloženo; rovněž souvislost s etnickým jménem Prusi nepřichází vůbec v úvahu. Z toho, ze oblast Českého krasu byla nepřetržitě osídlena už od pravěku, lze předpokládat, že se v některých starobylých jménech (srovnej též Kotyz, Koda, Kosor) uchovaly stopy po jazykové vrstvě nejen předslovanské, ale i předgermánské, ba dokonce již i předkeltské.[4]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1391. Podle legendy sahají kořeny obce až do doby pohanské. Podle ní byla na kopci Zlatý kůň svatyně, kde byl uctíván bůh Svantovít. V době zimního a letního slunovratu se zde konaly obřady pálení ohňů, ke kterým putovali lidé z okolí. Pod Zlatým koněm, v nynějších Koněprusích pak ležela osada. Z doložených pramenů víme, že v roce 1393 přednášel na pražské univerzitě Mistr Petr z Koněprus. Koncem 15. století sídlil na Koněpruské tvrzi poslední z tohoto rodu, po jehož smrti zaniká i tvrz. Koněprusy byly poté rozděleny a až do roku 1848 patřily třem vrchnostem. V husitských válkách se zúčastnili někteří muži z obce slavné bitvy u Domažlic a pod vedením Prokopa Holého zde v srpnu 1431 oslavili vítězství. Za třicetileté války byla obec dvakrát vypleněna. Poprvé při vpádu Sasů v roce 1634 a podruhé při vpádu Švédů v roce 1639. V roce 1900 měla obec 51 domů a 279 obyvatel. Před první světovou válkou zde žilo ve stejném počtu domů přes 300 lidí. Ke dni 5. 11. 2010 zde žilo 222 obyvatel.
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
V katastrálním území Koněprusy leží tři chráněná území. Největším z nich je národní přírodní památka Zlatý kůň jižně od vesnice. Do jihozápadní části území zasahuje část národní přírodní památky Kotýz a do jihovýchodní přírodní rezervace Kobyla.
Obec Koněprusy se skládá ze dvou částí na dvou katastrálních územích:
V letech 1850–1869 k obci patřil i Jarov.
Dopravní síť
Veřejná doprava 2011