Obec Kopřivná (německy Geppersdorf[4]) se nachází v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Žije zde 293[1] obyvatel.
Kolonizační ves se písemně poprvé připomínala roku 1414, kdy náležela k panství Bludov a nazývala se Geppersdorf, Geppertova ves.[5]. Roku 1431 bylo jméno vesnice zapsáno jako Gunpersdorff, což znamenalo "Guntbertova ves". Další německé zápisy mají podobu se základem v osobním jménu Gepper, domácká podoba jména Gebhart. Do češtiny bylo německé Geppersdorf přejato hláskovou úpravou nejprve jako Kopřinov, pak přikloněním ke kopřiva změněno na Kopřivov a Kopřivnov. Podoba Kopřivná byla ustanovena v roce 1924.[6]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1414.
V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[7]
- Zřícenina hradu Nový hrad – zbytky středověkého hradu z přelomu 13. a 14. století, zaniklého koncem 15. století
- Kostel Nejsvětější Trojice s areálem – jednolodní rokoková stavba s pětibokým závěrem a s hranolovou věží na západní straně byla vystavěna v letech 1746–1752 a vysvěcená roku 1753. Má výraznou, umělecky cennou výzdobu interiéru: obraz Nejsvětější Trojice na hlavní oltář namaloval Ignác Oderlický, dřevěné nadživotní sochy andělů, které vytvářejí iluzi, že nesou dřevěnou architekturu oltáře s postavami Nejsv. Trojice a světců na hroním rámu, vyřezal bavorský sochař Ignaz Günther, stejně jako po stranách oltáře samostatně stojící sochy sv. Petra a Pavla, a kazatelnu s bohatou dekorací na poprsni (sochy čtyř evangelistů) a na stříšce (alegorické sochy Tří křesťanských ctností[8] Dále vyřezal dvojici zpovědnic a varhanní skříň. Šlo o objednávku majitele panství a patrona kostela, Jana Ludvíka ze Žerotína–Lilgenau. Později vznikly dva oltáře: Svaté rodiny s obrazem sv. Jana Nepomuckého v nástravci a sv. Anny vyučující Pannu Marii, v nástavci s obraze, sv. Iva od J. Zinka, na zařízení se podílel také Severin Tischler. .
K areálu dále patří:
- hřbitov se čtyřmi bránami a dvěma kaplemi z doby výstavby kostela
- ohradní zeď ze stejné doby
- Kaplička Nanebevstoupení Páně, nazývána Matzekova (nad vesnicí u cesty na Šumperk) – drobná klasicistní stavba z 19. století
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 578.
- ↑ Samek 1994, s. 466
- ↑ L. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 423; tíž: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 868.
- ↑ PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-21]. Identifikátor záznamu 145399 : Kostel Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- SAMEK, Bohumil a kol.: Umělecké památky Moravy a Slezska. Svazek 1, Academia Praha 1994, s. 466-468 (Hanušovice)