Korejec (1886)
 Korejec v přístavu Čemulpo 1904 | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | dělový člun |
| Zahájení stavby | 1885 |
| Spuštěna na vodu | srpen 1886 |
| Uvedena do služby | 1888 |
| Osud | 9. února 1904 zničen vlastní posádkou |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 1290 t |
| Délka | 66,7 m |
| Šířka | 10,6 m |
| Ponor | 3,7 m |
| Výzbroj | 2× 203 mm/35 vzor 1885 (2×1) 1× 152 mm/35 vzor 1877 4× 107 mm |
Korejec byl dělový člun Ruského carského námořnictva postavený ve švédské loděnici ve Stockholmu. Měl dalších sedm sesterských lodí. Jeho úkolem bylo hlídkování. Korejec byl vyhozen do vzduchu vlastní posádkou v bezvýchodné situaci po bitvě u Čemulpcha v samém počátku rusko-japonské války.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Korejec byl postaven ve Stockholmu. Stavba lodi začala v roce 1885 a v srpnu následujícího roku byl trup spuštěn na vodu.[1] Dokončen byl v roce 1888.
Výzbroj
[editovat | editovat zdroj]Jednalo se o silně vyzbrojené plavidlo. Na přídi byla v bočních barbetách dvě 203mm děla, krytá štítem. Další 152mm dělo bylo na zádi a na bocích byla rozmístěna další čtyři 107mm děla.[2]
Operační nasazení
[editovat | editovat zdroj]
Korejec byl ztracen na samém počátku rusko-japonské války. Před jejím vypuknutím kotvil spolu s chráněným křižníkem Varjag v korejském přístavu Čemulpo, kde byly také křižníky několika dalších zemí – francouzský Pascal, americký Vicksburg, anglický HMS Talbot, italský Elba a japonský Čijoda.[3]
Večer 7. února z přístavu náhle vyplul japonský křižník Čijoda a zůstal před ním na volném moři. Ruské velení se rozhodlo odeslat člun Korejec do Port Arthuru. Když Korejec odpoledne 8. února vyplul z rejdy přístavu, potkal japonský invazní svaz, který tvořily transportní lodě se 4000 vojáky, doprovázené křižníky Asama, Takačihó, Akaši, Niitaka a několika torpédoborci. Válka v té době ještě nebyla vyhlášena, přesto japonské torpédoborce Korejec napadly torpédy a člun se po krátké potyčce stáhl zpět na rejdu přístavu (japonská verze naopak uváděla, že jako první napadl jejich lodě Korejec a stala se jednou ze záminek k vypuknutí války).[4]
Následujícího rána dostaly ruské lodě ultimátum a pokud by do 12 hodiny neopustily přístav, měly být napadeny přímo na rejdě. Přestože měla japonská eskadra drtivou převahu, rozhodl se velitel lodi kapitán Rudněv vyplout a podstoupit předem prohraný boj. Varjag a Korejec vypluly v 11:20 a v 11:45 začal střelba mezi oběma eskadrami.
Varjag byl v bitvě poškozen osmi přímými zásahy a dopadem střepin, naopak Korejec byl v bitvě téměř nepoškozen.[2] Kapitán Rudněv se po téměř cca 20 minut trvajícím dělostřeleckém souboji rozhodl vrátit do přístavu a zde své lodi potopit. Celé střetnutí je známo jako bitva u Čemulpcha.
Čluny z válečných lodí neutrálních států pomohly s evakuací raněných a posádka Varjagu poté otevřela ventily, kterými do lodi začala proudit voda. Posádka Korejce svou loď v 16 hodin vyhodila do vzduchu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BENEŠ, Ctirad. Sto let Varjagu. Historie a plastikové modelářství. 2001, roč. XI, čís. 8, s. 2–7. ISSN 1210-1427.
- JELÍNEK, Milan. Rusko-japonská válka: Port Artur 1904-1905: Válka začala na moři. Třebíč: Akcent, 2010. ISBN 978-80-7268-745-9.
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Korejec na Wikimedia Commons
