Korejské jazyky
| Korejské jazyky | |
|---|---|
 Mapa rozšíření korejských jazyků | |
| Rozšíření | Jižní Korea, Severní Korea, severovýchodní Čína, východní Rusko |
| Počet mluvčích | asi 77 miliónů [1] |
| Počet jazyků | 2 živé - 9 mrtvých |
| Klasifikace |
|
| Dělení | |
| |
Korejské jazyky jsou jazykovou rodinou, do které patří korejština (často bývá uváděna jako jazyk izolovaný), čedžuština (někdy se bere jako dialekt korejštiny)[2] a další vymřelé jazyky korejského poloostrova.
Je možná spojitost mezi korejskými jazyky a jazyky japonsko-rjúkjúskými, altajskými a drávidskými.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Patřily sem starší verze korejštiny, z nichž se moderní korejština vyvinula. Jsou jimi:
- Proto-korejština (před 1. stoletím)
- Starokorejština (1–10. století)
- Střední korejština (10–16. století)
Dále sem patřily jazyky dávné Koreje (viz klasifikace).
Korejské jazyky dnes
[editovat | editovat zdroj]Dnes už existují jen dva živé korejské jazyky: korejština a čedžuština. Někdy se ovšem bere čedžuština pouze jako dialekt korejštiny, v tom případě by byla korejština jediný živý korejský jazyk a byla by izolovaná.
Klasifikace
[editovat | editovat zdroj](Znak † značí mrtvý jazyk.)
Někdy se sem řadí jazyk gaya †.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Koreanic languages na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Korean. Ethnologue. Dostupné online [cit. 2017-12-02].
- ↑ Glottolog 3.1 - Koreanic. glottolog.org [online]. [cit. 2017-12-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jejueo. Ethnologue. Dostupné online [cit. 2017-12-02].
