Kosmodrom Šríharikota

Kosmodrom Šríharikota
PolohaŠríharikota, Ándhrapradéš
IndieIndie Indie
Souřadnice
ProvozovatelIndická kosmická agentura
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kosmodrom Šríharikota nebo Satish Dhawan Space Centre (SDSC), dříve Shriharikota High Altitude Range je indická raketová základna pod správou ISRO. Nachází se na malém stejnojmenném ostrově (Šríharikota) v Bengálském zálivu, na území státu Ándhrapradéš. Současné jméno odkazuje na bývalého předsedu ISRO Satíše Dhavana.

Umístění

[editovat | editovat zdroj]

Kvůli bezpečnosti po případných haváriích se Indie rozhodla svůj kosmodrom postavit na ostrově Šríharikota v Pulitacké zátoce Bengálského zálivu. Ostrov náleží indickému svazovému státu Ándhrapradéš. Základna je vzdálena 280 km od sídla indické kosmické agentury Indian Space Research Organization (ISRO) v Bengalúru. Na souřadnicích 13°45' s.š. a 80°13' v.d. Střelecký sektor vymezující oblast dopadu raket je orientován na východ.[1]

Mapka s umístěním kosmodromu

Se stavbou bylo započato v sedmdesátých letech 20. století. V roce 1976 raketová základna získala operační status.

V roce 2005 byl uveden do provozu ostrým startem rakety PSLV druhý vypouštěcí komplex SLP (Second Lauch Pad). Budován byl od roku 1997. Obsahuje 82 metrů vysokou montážní budovu VAB, z níž jsou posunovány rakety s pomocí plošiny MLP na dvojité kolejové dráze dlouhé 1 km. Zakončení je u startovní rampy s obslužnou věží.[2].

Jako první odtud 10. srpna 1979 startovala raketa SLV-3 s družicí Rohini–1. Nezdařený pokus skončil ve vlnách Bengálského zálivu. Další pokus v roce 1980 byl již úspěšný.

Dne 10. ledna 2007 odtud odstartovala raketa PSLV C7, která vynesla na oběžnou dráhu dvě družice. Mimo komerční CARTO-Sat-2 také indickou družici SRE-1, která poté přistála na padácích v Bengálském zálivu. Úspěch mise agenturu přesvědčil o reálnosti plánů dostat se i na Měsíc.[3]

V říjnu 2008 byla odtud vypuštěna raketa s první indickou družicí Čandraján-1 k Měsíci. Start i let se vydařil.

Do konce roku 2008 proběhlo z kosmodromu 27 startů, z toho 22 úspěšných.[4]

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmodromy asijských zemí, s. 118. 
  2. Tomáš Přibyl. Quo vadis indická kosmonautiko?. Letectví a kosmonautika. 2006, roč. 82, čís. 9, s. 42–46. ISSN 0024-1156. 
  3. Tomáš Přibyl. Indie – cesta do vesmíru a zpátky. Letectví a kosmonautika. 2007, roč. 84, čís. 3, s. 95. ISSN 0024-1156. 
  4. VÍTEK, Antonín, a kol. SPACE 40 [online]. [cit. 2009-03-19]. Kapitola Satish Dhawan Space Centre (SHAR). Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]