Kostelec nad Labem

Kostelec nad Labem
Komenského náměstí v Kostelci nad Labem
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Neratovice
Obec s rozšířenou působností	Neratovice (správní obvod)
Okres	Mělník
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°13′36″ s. š., 14°35′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	4 336 (2024)[1]
Rozloha	15,55 km²[2]
Nadmořská výška	172 m n. m.
PSČ	277 13
Počet domů	1 280 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa městského úřadu	nám. Komenského 1 277 13 Kostelec nad Labem [e-mail]
Starosta	Josef Chalupa
Oficiální web: www.kostelecnlab.cz
Kostelec nad Labem
Další údaje
Kód obce	534935
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostelec nad Labem (německy Elbekosteletz) je město ležící v okrese Mělník ve Středočeském kraji. Leží sedm kilometrů severozápadně od Brandýsa nad Labem. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Historické centrum obtéká ze severu Labe a z jihu, západu a východu Mlýnský potok. Žije zde přibližně 4 300^[1] obyvatel.

Historie

Podle Ottova slovníku naučného je Kostelec nad Labem původu starého. Při levém rameni labském tu stávala tvrz náležející v XIII. století králům českým. Brzy pak dostal se kostelecký hrad i s městysem pánům z Rýzmburka, jímž roku 1276 za spojenectví s Rudolfem Habsburským vzal hrad i městys Přemysl Otakar II., který jej vrátil zpět do královského zboží. První písemná zmínka o vesnici pochází právě z roku 1277. Od tohoto zásahu Přemysla Otakara II. byl Kostelec nad Labem v majetku koruny České ač byl dáván v zástavu osobám rozličným a v husitských válkách se z majetku koruny opět nakonec dostal do soukromého vlastnictví. V roce 1317 je již Kostelec nad Labem zmiňován jako městečko.

V 15. století držel Kostelec Berka z Dubé, od kterého jej koupila česká královna Johana z Rožmitálu – vdova po králi Jiřím z Poděbrad. Po její smrti 1475 získává Kostelec dcera Johany kněžna Ludmila Lehnická. Za jejího držení byl roku 1486 Kostelec povýšen králem Vladislavem II. na město.

Přírodní poměry

Do severního a severovýchodního okraje správního území města zasahují dvě ze tří částí přírodní památky Polabí u Kostelce.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[4][5]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	1 762	2 331	2 544	2 683	2 976	3 051	3 049	2 966	3 037	2 912	2 753	2 556	2 561	3 154	3 714
Počet domů	287	325	364	405	457	479	590	709	694	709	717	788	807	908	1 073

Městská správa

Pečetidla města Kostelec nad Labem z roku 1607 a 1614 v původním sametovém sáčku. (SOkA Mělník)

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem^[6]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem
• 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem
• 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem^[7]
• 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem^[8]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem^[9]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem^[10]
• 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem^[11]
• 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
• 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Neratovice

Místní části

• Kostelec nad Labem (i název k. ú.; také bývalá obec a k. ú. Rudeč)
• Jiřice (k. ú. Jiřice u Kostelce nad Labem)

Městské symboly

Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. dubna 2013.^[12]

Společnost

V roce 1932 byly ve městě (2942 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katolické kostely, synagoga, společenstvo řezníků, sbor dobrovolných hasičů) evidovány tyto živnosti a obchody (výběr): dva lékaři, zubní lékař, zvěrolékař, biograf Sokol, Cukrovar a rafinerie, neštěmické rafinerie cukru, výroba desinfekčních prostředků, elektrárna, fotoateliér, hotel Neukam, jedenáct hostinců, hudební škola, dvě knihtiskárny, lékárna U matky Boží, mlýn, výroba mořidla, továrna motorů Štěpánek, pískovna, továrna na součástky velocipedů, Občanská záložna v Kostelci n. L., Živnostenská záložna v Kostelci n. L., továrna na stroje a slévárna železa a kovů Pokora, zubní ateliér.^[13]

Doprava

Městem vedou silnice II/101 Úvaly – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav – Kostelec nad Labem – Neratovice – Kralupy nad Vltavou a II/244 Líbeznice – Kostelec nad Labem – Všetaty – Byšice. Ve městě je nádraží Kostelec nad Labem, které leží na železniční trati Čelákovice–Neratovice.

Na Labi se nachází zdymadlo, které je součástí labské vodní cesty.^[14]

V roce 2016 ve městě měly zastávky autobusové linky do těchto cílů: Praha, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Mělník, Neratovice, Praha, Všetaty. V železniční zastávce Kostelec nad Labem zastavovalo v pracovních dnech čtrnáct osobních vlaků, o víkendech devět osobních vlaků.

Městem vedou cyklotrasy č. 24 Stará Boleslav – Kostelec nad Labem – Neratovice – Mělník a č. 0019 Kostelec nad Labem – Brandýs nad Labem – Hradišťko. Územím města vedou červeně značená turistická trasa Kostelec nad Labem – Křenek – Lhota – Hlavenec a zeleně značená trasa Kojetice – Lobkovice – Kostelec nad Labem – Brandýs nad Labem.

Městská knihovna

V knihovně je více než 10 000 svazků knih, jedná se převážně o beletrii jak pro dospělé, tak i pro děti a mládež. Je zde i naučná literatura, a to zejména knihy o přírodě, výtvarném umění, historii, cestopisy, kuchařky, slovníky a knihy pro chovatele drobného zvířectva.^[15]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kostelci nad Labem.

• kostel svatého Víta (do 31. prosince 2005 farní kostel, nyní filiální kostel farnosti Stará Boleslav)
• kostel svatého Martina
• radnice
• hostinec (bývalá fara, čp. 283)
• židovský hřbitov – chráněn jako kulturní památka České republiky,^[16]
• památník na místě bývalé synagogy
• Kostelecký hrad založený ve třináctém století se částečně dochoval ve zdivu domu čp. 720 v ulici K Rudči.^[17]

Osobnosti

• Tereza Stolzová (1834–1902), operní pěvkyně
• František Šimáček (1834–1885), novinář a nakladatel
• Josef Šimáček (1837–1904), ředitel vinic v Dolních Beřkovicích
• Čeněk Vyhnis (1842–1897), středoškolský profesor, klasický filolog
• Miroslav Sylla (1887–1979), akademický malíř, středoškolský profesor

Galerie

• 
  Radnice
• 
  Pamětní deska pěvkyně Terezy Stolzové na budově radnice
• 
  Kostel svatého Víta
• 
  Kostel svatého Martina
• 
  Památník na místě bývalé synagogy
• 
  Židovský hřbitov
• 
  Mlýn na Mlýnském potoku, rameni Labe
• 
  Ústí Mlýnského potoka do Labe
• 
  Sídliště v jižní části města
• 
  Most přes Labe
• 
  Slepé rameno Labe

Odkazy

Reference

1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
5. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
6. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
7. Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
12. Udělené symboly – Kostelec nad Labem [online]. 2013-04-12 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
13. Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 607–608. (česky, německy) 
14. Kostelec nad Labem: Plavební komora [online]. Ředitelství vodních cest ČR [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. 
15. Městská knihovna [online]. [cit. 2015-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-03. 
16. Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-01-23]. Dostupné online. 
17. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kostelec nad Labem, s. 277. 

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Kostelec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Kostelec nad Labem v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Autoritní data	Biblio: 60ce1577-ba98-4aed-a344-b3add6fb4dec, 1739c22a-502f-4cb8-97e3-9ff60a70b6ba NKC: ge129643 GND: 7648321-6 MBAREA: 3ef0c517-ec53-40fb-8c15-eb561291d5b4

Portály: Česko | Geografie