Kostival

Jak číst taxoboxKostival
alternativní popis obrázku chybí
Kostival uplandský (Symphytum ×uplandicum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbrutnákotvaré (Boraginales)
Čeleďbrutnákovité (Boraginaceae)
Rodkostival (Symphytum)
L., 1753
Druhy vyskytující se v ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostival (Symphytum) je rod štětinatých nebo drsně chlupatých bylin z čeledi brutnákovitých které obvykle rostou na polostinných a vlhkých místech s výživnou půdou. Některé jeho druhy, např. kostival lékařský, jsou tradičně považovány za léčivé rostliny.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Druhy rodu kostival pocházejí z euroasijské oblasti, za hlavní místa jejich původu jsou považovány hornaté oblasti okolo východní částí Černého moře, hlavně Malá Asie a Kavkaz; tam roste nejvíce druhů které jsou v mnoha případech endemické. Odtud se rod rozšířil na západ téměř do celé Evropy a směrem na východ postupoval na jih Sibiře, do Střední Asie, pevninské Číny i na ostrov Tchaj-wan. Kostival se dále druhotně dostal do Afriky a Severní Ameriky kde se dobře uchytil a místy se pěstuje se jako krmivo pro dobytek.

Osídlil různé biotopy, na teplých nížinných územích preferuje především stinná stanoviště, roste ve vlhkých údolích, na neosluněných místech okolo vodních toků, v křovinách nebo v jehličnatých lesích. Ve výše položených oblastech také volí místa s vlhkou půdou, ale již se méně vyhýbá slunečnímu svitu. Dokáže se přizpůsobit i ruderálním stanovištím s dostatkem živin, jako jsou vlhké skládky a rumiště, zanedbaná okolí lidských sídel nebo okraje polí, příkopů a cest.[1][2]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalé nebo vzácně i jednoleté rostliny s jednoduchými nebo větvenými lodyhami které jsou hustě porostlé krátkými nebo dlouhými, měkkými či pevnými pichlavými chlupy. Lodyhy vyrůstají z jednoduchého nebo rozvětveného, svislého či plazivého oddenku jenž bývá hrubý, masitý a může mít i hlíznaté zduřeniny. Podlouhlé, kopinaté až vejčité lodyžní listy, s řapíky nebo přisedlé, jsou nejčastěji celokrajné a na bázi srdčité či uťaté. Spodní listy vyrůstají střídavě, horní vstřícně a všechny jsou drsně chlupaté.

Stopkaté, oboupohlavné květy s krátkými listeny vyrůstají v hustých květenstvích. Jsou to převislé jednoduché nebo dvojité vijany, bývají vrcholové nebo rostou na bočních větvích. Trvalý kalich má zvonkovitý nebo trubkovitý tvar a je hluboce dělený do pěti čárkovitých cípů jež se po odkvětu zvětšují. Koruna je také zvonkovitá nebo trubkovitá a má pět krátkých zubů, zbarvena bývá bíle, žlutě, fialově nebo modře; v ústí trubky vyrůstá pět trojúhelníkovitých šupinek. V korunní trubce je pět částečně přirostlých tyčinek s podlouhlými prašníky které někdy z koruny vyčnívají. Ze středu hluboce členěného, čtyřdílného semeníku vyrůstá nitkovitá čnělka s nepatrnou hlavičkovitou bliznou. Květy nejčastěji vykvétají v pozdním jaře a časném létě, jejich opylení zajišťuje hmyz.

Plodem jsou čtyři tvrdky konkávně přirostlé na plochém květním lůžku. Jsou šikmo vejčité, někdy zakřivené, obvykle s jednou ostrou hranou. Na povrchu jsou vrásčité, bradavčité nebo hladké, na bázi mívají ozubený límcovitý val a na opačné straně malou šupinu. Obsahují kulovitá semena. Rostliny tohoto rodu se mohou rozmnožovat jak rozrůstáním oddenků, tak i rozšiřováním semen.[1][2][3][4]

Taxonomie

[editovat | editovat zdroj]

Taxonomie rodu ještě zdaleka není dokončena, za posledních 80 let se zvýšil počet poznaných druhů z 15 na 40.

V přírodě České republice se lze setkat s těmito čtyřmi druhy:

a s kříženci:

  • Symphytum ×uplandicum Nyman (S. asperum × S. officinale).
  • Symphytum ×wettsteinii Sennholz (S. officinale × S. tuberosum)
  • Symphytum bohemicum × Symphytum officinale
  • Symphytum officinale × Symphytum ×uplandicum[1][5]

V Evropě se dále vyskytují ještě tyto druhy:

  • Symphytum bulbosum K. F. Schimp.
  • Symphytum cordatum Waldst. & Kit. ex Willd.
  • Symphytum cycladense Pawl.
  • Symphytum davisii Wickens
  • Symphytum gussonei F. W. Schultz
  • Symphytum ibiricum Steven
  • Symphytum naxicola Pawl.
  • Symphytum orientale L.
  • Symphytum ottomanum Friv.
  • Symphytum tauricum Willd.[6]

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Rostliny rodu kostival jsou bohaté na mnohé alkaloidy a puriny, jako např. echimidin, symphytin, uplandicin a symhytocynoglossin nebo allantoin, obsahují také velké procento polysacharidů, silic, slizu nebo tříslovin. Mnohé druhy se proto i v současnosti využívají ve farmacii a homeopatii. Kořeny některých druhů také sloužívaly k přípravě červených barviv.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c KOBRLOVÁ, Lucie. Biosystematická a chorologická studie Symphytum tuberosum agg. ve střední Evropě. Olomouc, 2014 [cit. 04.03.2015]. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Bohumil Trávníček. Dostupné online.
  2. ↑ a b BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1: Kostihoj [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1993 [cit. 2015-03-04]. S. 76–77. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky) 
  3. ↑ Flora of China: Symphytum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Flora of China: Symphytum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 04.03.2015]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  6. ↑ Flora Europaea: Symphytum [online]. Royal Botanic Garden, Edinburg, UK [cit. 2015-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]